Polsko z Londýna nedávno převezlo 100 tun zlata. Země chce mít rezervy uloženy na několika místech a vyhnout se případným geopolitickým rizikům. Varšava v posledních dvou letech zlato přikupuje a je možné, že poměr žlutého kovu na celkových rezervách zdvojnásobí.
Od začátku loňského roku nakoupilo více než 125 tun zlata. Celkově tak nyní disponuje objemem 228,6 tuny, což představuje zhruba deset procent jeho celkových rezerv.
Zlatá horečka centrálních bank
Podobně přikupovaly letos zlato i další centrální banky, včetně maďarské nebo srbské. K tomuto kroku je přimělo zpomalování ekonomického růstu a zvyšování obchodních a geopolitických tlaků. Finanční ústavy tak chtějí snížit důležitost dolaru ve svých rezervách.
Ve třetím čtvrtletí nakoupily národní banky více než 148 tun zlata, což je meziroční nárůst o 22 procent. Ruská centrální banka například nakoupila více než 92 tun zlata, což znamenalo největší čtvrtletní čistý nákup země od roku 1993. Dalšími velkými odběrateli byly centrální banky Turecka (18,5 tuny), Kazachstánu (13,4 tuny) a Indie (13,7 tuny).
ČNB jde proti proudu
Česká národní banka (ČNB) naopak zlato postupně vyprodává. Ještě před 20 lety vlastnila 70 tun kovu, v roce 2005 už to bylo jen 14 tun a od té doby se zásoby tenčí kvůli o stovky kilogramů díky ražbě a prodeji pamětních mincí. Aktuálně drží ČNB 8,2 tuny, což znamená, že zlato tvoří 0,2 procenta všech devizových rezerv. Česko tak patří k zemím s nejmenšími zlatými rezervami na světě.
Češi zlato nakupují
Samotní Češi spíše následují zahraniční centrální bankéře a zlato spíše nakupují. „Drahé kovy se ocitly začátku růstové fáze a nesou zajímavý kapitálový výnos, zejména ve srovnání s ostatními investicemi. Zlato letos v korunách zhodnotilo o více než 15 procent,“ uvedl předseda představenstva předního českého obchodníka se zlatem Golden Gate Libor Brůna.
Není to ale jediný důvod, proč se Češi stále častěji přiklánějí k fyzickým investicím. Drahé kovy podle něj znamenají jistotu, pojistku proti inflaci nebo zpomalení ekonomiky. „Lidé do drahých kovů investují například také prostřednictvím komoditního účtu, který umožňuje spoření do zlata stříbra a platiny na jednom místě,“ dodává Brůna.
Poptávka po drahém kovu se podle Světové rady pro zlato (WGC) vyšplhala na tříleté maximum. Centrální banky podle WGC už loni nakoupily 651 tun zlata, což je nejvíce za více než půl století. Hojně si jej pořizovaly státy mimo Evropu - Rusko, Čína a Turecko.
