Organizace Financial Services Club a společnost Logica zveřejnily výsledky studie, která mapovala situaci v oblasti evropských platebních systémů a postup implementace Směrnice o platebních službách (PSD, Payment Services Directive) a jednotné platební oblasti eurozóny (SEPA, Single Euro Payments Area).
Průzkum, který byl proveden mezi 360 respondenty z řad zaměstnanců bank, konzultantů a technologických specialistů, se soustředil na pět hlavních oblastí: na očekávaný vývoj Evropské unie, roli standardů PSD a SEPA, vztahy mezi bankami a firemním sektorem a na rizika likvidity.
Jak jinak než obavy z rizik likvidity
Průzkum odhalil, že dvě třetiny zúčastněných bankovních profesionálů souhlasí s tím, že integrovaný platební trh je pro budoucnost Evropy velmi důležitý. Konkrétně proces nasazení standardu PSD pokládá za úspěšný 50 % respondentů, což je o 15 % více než v roce 2010. Naopak kolem SEPA panuje mnohem menší optimismus, za úspěšnou pokládá implementaci pouze 30 % účastníků průzkumu. Budoucnost SEPA vidí nadějněji banky; 70 % bankovních profesionálů, tedy o 2 % více než minulý rok, je přesvědčeno, že vize SEPA se podaří naplnit do roku 2017.
Klíčovým závěrem průzkumu jsou obavy z rizik likvidity. 73 % bank si je vědomo finančních dopadů případných problémů s likviditou, pouze 39 % však má pro případ těchto problémů připraveny vhodné technologie a z toho pouze 17 % by je dokázalo nasadit v reálném čase.
Chris Skinner, zakladatel organizace Financial Services Club, k výsledkům studie uvádí: „Podobný průzkum jsme provedli už potřetí a je zajímavé vidět, jak se názory na evropské platební systémy vyvíjejí. V roce 2009 se respondenti primárně zajímali o implementaci PSD, v roce 2010 se dostavily deziluze z celého vývoje v oblasti PSD a SEPA a nyní evropští profesionálové začínají nové způsoby zpracování plateb postupně přijímat a přizpůsobují se jim. Novými výzvami se ale stávají problémy s mezifiremním platebním stykem a rizika likvidity.“
Podniky, které chtějí být úspěšné musí...
Nick Ford, manažer pro oblast plateb ve společnosti Logica, v této souvislosti dodává: „Nové regulační předpisy vyžadují analýzy a alokaci likvidity a řízení jejích rizik do těch oblastí podnikání, které generují po likviditě poptávku. Proto je klíčové, aby cena likvidity byla zabudována do každé části podnikatelských záměrů banky, a to včetně řízení, strategie a správy kapitálu a likvidity. Kombinace narůstající regulace a nedostatku vhodných nástrojů pro automatizaci v řadě bank pak celkem jasně ukazuje, proč se tolik účastníků průzkumu přednostně soustředí právě na tuto problematiku.“
Sedm z deseti respondentů soudí, že zavedení standardů SEPA mělo pozitivní dopad na zpracování plateb při pohybu peněz mezi bankami a firmami; 81 % je přesvědčeno, že technologická řešení plní jejich požadavky, ačkoliv většina dodává, že ve vývoji těchto nástrojů je ještě stále co vylepšovat.
„Standard SEPA jako celek může zvýšit efektivitu zpracování plateb mezi firmami. Je dobře, že průzkum ukázal, že tato iniciativa je vnímána pozitivně,“ uvedl dále Ford. „Podniky, které chtějí být úspěšné, ale musejí přemýšlet v dlouhodobém horizontu a najít správné příležitosti, které jim umožní získat z implementace SEPA co největší obchodní přínos.”
Potvrzuje to i Ladislav Vedral, projektový manažer pro vývoj a implementaci platebních produktů ze společnosti Logica v České republice: “Na rozdíl od let minulých, kdy se zákazníci v oblasti platebních systémů soustředili spíše na taktická, krátkodobější opatření, řešící např. okamžitý požadavek na podporu dílčích SEPA produktů, je v posledních několika měsících zřejmá vzrůstající poptávka po strategických řešeních, která umožňují rychlejší uvádění nových produktů případně jejich změny, odstranění úzkých míst platební infrastruktury, a tím celkové zefektivnění zpracování různých druhů plateb“.
O průzkumu
Průzkum byl proveden v červenci a srpnu 2011 mezi 360 respondenty ve 44 zemích. Největší podíl účastníků průzkumu představovali lidé pracující v bankovním sektoru (33 %). Zhruba stejný byl také podíl konzultantů a poskytovatelů technologií. 27 % respondentů se sama označuje za střední management, 40 % jako vyšší či vrcholový management a 26 % jako poradci.
Zdroj: Logica
