Na výše uvedených tezích se shodli ekonomičtí odborníci na diskusním setkání na téma Aktuální makroekonomické trendy a jejich vliv na nemovitostní trh v České republice, které včera uspořádala Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Oživení na český stavební trh nedorazilo
Podle ředitele makroekonomických analýz ČSOB Petra Dufka reálný stav, navzdory prvnímu pozitivnímu výsledku po šesti čtvrtletích recese, není tak optimistický: míra nezaměstnanosti roste, reálné příjmy domácností klesají, průmysl i stavebnictví (30procentní propad ve srovnání s r. 2007 a 50procentní v bytové výstavbě) jsou stále stagnující, stejně jako sektor služeb. Dobře se vede automobilkám a výrobcům elektronických zařízení a poskytovatelům internetové reklamy. „Máme za sebou jediný pozitivní odhad, ovlivněný navíc řadou faktorů, proto bych mu nepřikládal tak velký význam,“ komentoval P. Dufek. Jak uvedl, odhad analytiků ČSOB je, že propady ekonomiky budou pokračovat i v dalších čtvrtletích, přičemž letošní rok skončí s propadem HDP ve výši mínus 1,3 procenta. ČSOB sleduje 36 faktorů, a na jejich základě provádí hodnocení a prognózy. Podle nich by měl být růst HDP v příštím roce být opět lehce záporný, průmyslová výroba by mohla růst o 3,5 % (letos o 1 %), propad stavebnictví by se měl v roce 2014 snížit z letošního odhadovaného 6% na 1,5 %, inflace by se měla udržet na 1,6 % a reálné mzdy budou dále klesat. Oživení stavební výroby se neočekává ani v příštím roce, protože se neočekává nárůst investic ve veřejném sektoru.
Ačkoliv budou podle očekávání ČSOB úrokové sazby ČNB stále nízké, nebude to automaticky znamenat levné úvěry. Podle Dufka hypoteční úvěry zdraží, zejména ty dlouhodobé. „Americké výnosy na dluhopisech dosáhly nedávno svého maxima za poslední čtyři roky, a tyto výnosy negativně ovlivňují české úrokové sazby dlouhodobých úvěrů. Cena peněz na dlouhém konci jednoznačně roste,“ prohlásil ředitel Dufek.
Stavebnictví se potácí jako opilý koráb
Situace českých domácností také žádné pozitivní překvapení nepřináší: reálné příjmy domácností stále klesají, meziročně o 4 %, ceny zboží a služeb, za něž domácnosti nejvíce utrácejí, rostou, jsou nízkou inflací nedotčeny. Řada domácností dnes hospodaří s čistým měsíčním příjmem ve výši 6 500 Kč na osobu. Finanční situace se reálně i nominálně zlepšila domácnostem, které hospodaří s příjmy téměř 30 tisíc na osobu, ale těch je v ČR pouze 10 procent. Až 80 procent domácností nemá podle Dufka ani 15 tisíc Kč.
Co se týče stavební výroby, situace ani zde není dobrá, celkově segment zaznamenal asi 50procentní propad v zahájené bytové výstavbě ve srovnání s roky 2007 až 2008. Poptávku po nových bytech ovlivňuje především nepříznivá finanční situace domácností – jde zde příliš mnoho omezení a překážek. Růst hypotečních úvěrů, na jehož základě by se dalo usuzovat na oživení v sektoru bytové výstavby, je bohužel dán hlavně refinancováním a refixací. Oživení na český stavební trh zatím nedorazilo.
Ekonomové očekávají zhoršení německého exportu
Pohled České národní banky na současné ekonomické výsledky představil Jan Frait, ředitel odboru finanční stability ČNB. Předem upozornil na to, že je placen za pesimismus (předvídání toho, co by se mohlo stát a o kolik horší situace by mohla nastat). ČNB předpokládá tříprocentní růst až v roce 2015, nicméně jde o očekávání, které provází řada nejistot. Eurozóna by pak podle optimistických variant mohla v roce 2015 růst o dvě procenta. „Eurozóna je křehká, bankovní bilance byla poškozena recesí, existuje riziko bankrotu vlád některých zemí. Banky měly v bilancích poměrně hodně špatných úvěrů, hrozba bankrotu byla reálná. Tyto tři faktory by se mohly kdykoliv obnovit. Hrozba je narušena příslibem ECB udělat vše pro záchranu eurozóny. To jsou velká rizika pro finanční stabilitu,“ uvedl profesor Frait. Podle něj existují pochybnosti o kvalitě bankovních aktiv v řadě zemí, někde bankéři odkládají přiznání špatných úvěrů s tím, že doufají ve zlepšení situace. Ziskovost firem je bohužel také nízká. Za hlavní překážky oživení eurozóny pak označil vysoké dluhy, špatnou situaci bankovního sektoru a nízké příjmy podnikatelského sektoru. Vývoj v eurozóně je do jisté míry dán vývojem ekonomiky Německa, a někteří němečtí ekonomové očekávají zhoršení situace v exportu, který je závislý na vývoji světové ekonomiky. J. Frait připustil, že existují pochybnosti o bankovní bilanci německých bank a a dá se tedy očekávat, že bude potřeba očišťujících operací.
Jan Frait potvrdil, že v úvěrové politice se v současnosti nacházíme v období očekávání, a to na obou stranách, tedy na straně poptávky i nabídky. Kvůli tomu úvěry stagnují až mírně klesají. Domácnosti čelí nepříliš příznivému příjmovému vývoji. Zatímco v roce 2008 příjmy ročně rostly o 5 procent, v současnosti reálné příjmy klesají a pokles bude pokračovat. Je to způsobeno novým fenoménem, který se objevil: drahotou. V některých segmentech rostou totiž ceny rychleji než v jiných a výsledný růst není doprovázen růstem mezd.
Bilanční recese není k smíchu
Dalším varovným signálem je rostoucí zadluženost domácností a hlavně rostoucí vládní dluh. Dnešní ekonomická situace vypadá tak, že ekonomika vytváří úspory, které ovšem nejsou použity na investice. Domácnosti spoří a vytvářejí úspory, obdobně jako podniky, které mají přebytky. Naproti tomu vláda vytváří deficity. A recese z nedostatku poptávky je tu. Podle Jana Fraita schopnost finančního systému ČR absorbovat státní dluh má své limity, a vládní dluh je vůči velikosti finančního sektoru poměrně velký. České banky mají zhruba 17 procent (některé až jednu čtvrtinu) své bilance ve vládních dluhopisech!
Situaci na poli úvěrové politiky zhodnotil následovně: úvěry na bydlení rostly o 4 až 5 procent, zvýšil se podíl úvěrů podniků v selhání, a to těch, které nejsou schopny splácet vůbec nebo mají velké prodlení se splácením. Podle něj lze očekávat zvýšení úrokových sazeb hypotečních úvěrů, dané jednak vlivem zahraničních faktorů, jednak si banky budou muset započítat riziko úvěru do svých marží tak, aby ho odrážely. Ceny bytů jsou podle něj v souladu s ekonomickými ukazateli, ale hrozí zde jeden faktor, a to bublina zdola. Prozradil, že ČNB uvažuje o zavedení určité regulace vůči bankám – limitu na poměr úvěru a hodnoty zástavby (kolik banky budou moci půjčit oproti zástavě).
Na planetě přibývá peněz, máme se bát?
Že globálně přibývá peněz si myslí šéf analytického týmu společnosti Next Finance ekonom Vladimír Pikora, který se věnoval analýze bublin na finančních trzích a tomu, co mohou způsobit. Na první bublinu si podle něj zadělává akciový trh, což lze odvodit od současného prudkého a neobvyklého, leč nezdravého růstu akcií. „Nejde o normální stav,“ upozornil. Zlato za posledních pět let téměř ztrojnásobilo svoji hodnotu, a po nedávném poklesu se nyní jeho cena pomalu zvedá. Podle něj pokles bude ještě pokračovat.
V oblasti nemovitostí prodělaly ozdravnou korekci pouze nemovitostní trhy v USA, nicméně v Británii se obdobný proces nekonal, ceny nemovitostí příliš neklesly. Dá se tedy usuzovat, že pokles cen nemovitostí Evropu teprve čeká. „Ceny jsou stále nadhodnocené, je zde patrná globální snaha o záchranu ekonomiky za každou cenu. Ekonomiku zachraňují hlavně centrální banky,“ uvedl. To se podle něj projevuje řadou nezdravých faktorů, jakou jsou záporné úrokové sazby v Dánsku či fixací měn ve Švýcarsku a Číně.
Kam tedy investovat?
V Evropě bylo do ekonomiky napumpováno rekordní množství peněz, k potlačení symptomů krize. To se sice povedlo, ale problém se tím neodstranil, nýbrž přetrvává. ECB vykoupí cokoliv, dluhopisy, které nikdo nechce, špatné úvěry... V rámci půjček LTRO I si 523 bank půjčilo 490 mil, eur, v rámci LTRO II (koncem r. 2012) si 800 bank půjčilo 530 milionů korun. „Evropa si koupila čas, ale to se jí může vrátit jako bumerang,“ upozornil. Bankrot eurozóny by situaci vyřešil a údajně by stál stejně jako její záchrana, obě řešení by byla podle stejně drahá. Politickou situací v Evropě by mohly zamíchat podzimní volby v Německu, V. Pikora odhaduje, že zatím ke změně politické reprezentace nedojde.
Kam tedy investovat? Ideální jsou podle Pikory pozemky, jejich cena zatím neklesla, narozdíl od cen bytů a rodinných domů. Jde sice o konzervativní, avšak jistou investici. Jako nejlepší se jeví investovat do zemědělské půdy – podle OSN a OECD totiž vzrostla současná spotřeba potravin o 10 procent a v průběhu následujícího desetiletí se očekává až 40procentní nárůst. Tedy alespoň jedna pozitivní zpráva na konec.
