Celých 68 % malých a středních podniků dostane své pohledávky uhrazeny později než v zákonné lhůtě třiceti dnů, zároveň ale většina z nich platí svoje závazky ve výrazně kratší době. Z výzkumu na vzorku více než pěti tisíc firem s obratem mezi jedním až sto miliony korun vyplynulo, že 53 % malých a středních podniků platí svoje závazky do třiceti dnů. Vzniká tak patová situace, kdy tyto firmy čekají na peníze od velkých odběratelů, ale zároveň potřebují více prostředků na mzdy, materiál a platby dodavatelům. S narůstajícím objemem zakázek se pomyslné nůžky cash flow rozevírají a jim tak dochází pracovní kapitál. Pro tyto firmy je pak obtížné se dále rozvíjet bez provozního financování.
Překlenout tuto propast může právě faktoring, který je dnes díky měnícím se pravidlům a postupující digitalizaci dokumentů mnohem jednodušší a tím snadno dostupný i pro malé a střední podniky.
Jak financovat zakázky s velkými hráči? Faktoringem
Tradičním problémem financování právě malých a středních podniků je bonita podniku. Mladé firmy podnikající ve službách mají velký problém jak získat provozní financování na zakázky s velkými firmami s dlouhou dobou splatnosti. Taková firma totiž často nemá žádná fixní aktiva, například progresivně rostoucí marketingová agentura rozhodně nevlastní výrobní halu, ale jejím největším aktivem je deset specialistů v pronajaté kanceláři. Taková firma bez fixních aktiv a obchodní historie je pak pro bankovní domy nefinancovatelná.
Předfinancování faktur (faktoring) je pro tyto případy ideálním řešením. Kreditní riziko neurčuje malá marketingová agentura, ale naopak miliardový koncern, který je v tomto případě v roli odběratele reklamy. Takto je dnes možné financovat menší firmu za cenových podmínek mnohem většího subjektu. Cenu peněz totiž vždy určuje riziko investice a faktoringový provider drží ve své podstatě dlužní úpis miliardového koncernu. Takový postup nebyl až do nedávna možný, hodnotila se především bonita zákazníka a nikoliv odběratele. Díky rozšíření možností pojištění pohledávek se ale mění zaužívaná pravidla a faktoring pro malé a střední podniky je nyní dostupnou záležitostí.
Český faktoring brzdí limity
Častou překážkou ve faktoringu jsou pro menší firmy minimální roční faktoringové limity a minimální počty odběratelů. Většina společností podnikajících ve službách má v prvních třech letech fungování problém splnit jeden a někdy i oba z nastavených limitů. Tyto limity jsou většinou nastaveny na minimálně patnáct milionů korun ročního obratu přes faktoring oproti alespoň pěti schváleným odběratelům, což je ale specifikum českého prostředí a ne faktoringu jako takového. Možná právě proto u nás přes faktoring projde přibližně pouze 3,5 % HDP. Naopak v Británii, kde jsou služby jako faktoring daleko rozvinutější a flexibilnější, projde přes faktoring 14,5 % HDP. Situace v Česku se sice postupně zlepšuje a firmy už mají možnost financovat jednotlivé zakázky a projekty, ale stále je ještě před námi dlouhá cesta.
Reverzní faktoring jako řešení pro CFO
Jak tedy uvolnit pracovní kapitál a přitom zrychlit platby dodavatelům? Řešením je využití reverzního faktoringu. Díky této službě lze prodloužit celkovou dobu splatnosti závazků, tím získat volné prostředky do pracovního kapitálu a zároveň zlepšit situaci dodavatelů. Working capital release je cílem většiny CFO velkých firem a jednou z možností je právě prodloužení doby splatnosti závazků. Negativním dopadem je rozhořčený dodavatel, který už při 45 dnech splatnosti prskal a při šedesáti dnech splatnosti začíná křičet.
Alternativou mohou být jednorázová skonta při zkrácení doby splatnosti, nicméně se nejedná o systémové a dlouhodobě udržitelné řešení. Dodavatelům je zapotřebí nabídnout platformu, do které zadají fakturu, u které chtějí zkrátit splatnost, a ta se jim automaticky předfinancuje. Dodavatele lze navíc motivovat k přechodu na EDI formát (Electronic Data Interchange), tak aby došlo k elektronizaci výměny dokumentů. Výsledkem zavedení reverzního faktoringu je pak volný pracovní kapitál a spokojený dodavatel, který si díky CFO může efektivně řídit cash flow tak, jak potřebuje. Cenu úroku financování určuje bonita odběratele, ale kryje ji dodavatel, a to podle toho, jak financování využívá.
Elektronizace dokumentů otevírá trh
Jde auditovat obchodní případ bez papírů pouze z komunikace mezi informačními systémy? Je originál elektronické písemnosti stejně důvěryhodný jako v listinné podobě? Ano je, současná legislativa totiž zrovnoprávňuje elektronický a papírový formát. Oblast služeb faktoringu tak mění zkostnatělé papírové postupy díky možnostem EDI komunikace. Trendem faktoringu je proto digitalizace dokumentů, byť praxe většiny firem je dnes ještě opačná. Faktoring bývá vnímán jako administrativně náročný proces, kdy klienti musí poskytovat originály či kopie dokumentace, vytvářet sestavy faktur a vyplňovat formuláře. Musí to tak opravdu být? Rozhodně ne. Digitalizace pomáhá automatizaci procesu výměny dokumentů a tím zlevňuje a zjednodušuje faktoringové služby pro zákazníky. V ideálním případě je originálem dokladů rovnou elektronický dokument.
V praxi to znamená, že provider faktoringových služeb umí číst originály dokumentů ve formátu globálního standardu EDI. Výměna obchodních a logistických dokladů ve formátu EDI se neomezuje pouze na fakturu, ale dokáže dokladovat procesně celý tok obchodního případu. Díky tomu provider umí jednoduše a spolehlivě zajistit auditní stopu komunikace mezi odběratelem a dodavatelem. Většina velkých firem na EDI už přešla nebo postupně přechází, a proto je možné monitorovat běh objednávek, dodacích listů a faktur sdílených přímo z EDI komunikace, aniž by se zákazník musel o cokoliv starat. Podle aktuálních statistik společnosti CCV je meziroční nárůst využití EDI komunikace přes 20 %.
