První letošní zasedání americké centrální banky se stalo minulostí. I já jsem si včera večer ze zvědavosti místo Večerníčku naladil projev Bena Bernankeho. Nemohl jsem si přece nechat ujít jeho derniéru v čele nejmocnější bankovní instituce světa. (V tomto křesle ho od února střídá Janet Yellenová). A Večerníček nezklamal, pan guvernér moc nepřekvapil. Program tištění peněz se dočkal dalšího zúžení – přesně jak jsme odhadovali. Měsíční výkupy aktiv klesnou o dalších 10 miliard na 65 mld. dolarů.
Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že určitá část trhu v hloubi duše doufala, že Fed protentokrát na brzdu nešlápne a program tištění peněz nechá pokračovat bez utažení. Jistojistě se modlily hlavně ty centrální banky, které spadají do takzvaných emergency markets – například Turecka, Indie, Argentiny, Ruska nebo Jihoafrické republiky. Ty sice na vlastní triko dělají všechno možné i nemožné, ale stejně odlivu peněz na bezpečnější trhy nedokáží bránit.
Euru podtrhly nohy i nenápadné zprávy z Německa
Evropské akciové indexy dnes odpoledne zastavily své propady a slabě rostou. Přesto třeba německý akciový index DAX za posledních několik dní propadl tam, kde se nacházel v předvánočním týdnu. Podobný scénář vlastně čekáme i v příštích měsících. S omezováním podpory od Fedu budou hlavní světové akciové indexy pozvolna klesat k nižším a nižším úrovním ze stávajících met, které v minulém roce tak lehce dobývaly.
Kdo má dnes na devizových trzích navrch, je vidět na první pohled. Jsou to tzv. bezpečné měny. Další utažení měnové politiky Fedu se náramně hodí do krámu americkému dolaru, který po krůčcích stahuje svůj úrokový hendikep vůči euru. Americká měna dnes mírně posiluje a poradila si i s bariérou na úrovni 1,360 USD/EUR. Euru dnes navíc podtrhly nohy i zdánlivě nenápadné zprávy z Německa. Spotřebitelská inflace totiž v německé ekonomice v lednu nezrychlovala, ale naopak zpomalila na 1,3 %. To naznačuje, že neslavně nejspíš dopadne i zítřejší výsledek spotřebitelské inflace za celou eurozónu. Pomalu se tady rýsuje hlavní téma zasedání Evropské centrální banky (ECB), které je na programu v příštím týdnu. Guvernér ECB M. Draghi bude pravděpodobně znovu muset představovat opatření, které by banka použila pro boj se zpomalující inflací. A to je dalším z argumentů, proč v následujícím měsíci preferujeme dolar před eurem.
Američtí statistici nám dnes odpoledne předložili čísla o HDP. Ten v čtvrtém čtvrtletí roku 2013 mezičtvrtletně vzrostl o 3,2 %. Tempo růstu americké ekonomiky sice nenavázalo na raketový růst o 4,1% ve třetím čtvrtletí, i tak se ale jedná o slušný výsledek. Americkou ekonomiku totiž kromě rostoucího exportu táhne i silná spotřeba domácností. A to je největší rozdíl proti Evropě, kde jsou domácnosti stále přidušené krizí a šetří. Díky slušné kondici ekonomiky USA má Fed dost času, aby naplánoval další utažení programu tištění peněz. Dolar už si proto může pomalu razit cestu k dalšímu posílení, které bude s většími či menšími přestávkami probíhat po většinu roku 2014.
Forint stahuje i fešnou českou korunu a blyštivý zlotý
Nejzajímavější událostí ve středoevropském regionu jsou prudké ztráty maďarského forintu. Ten je na páru s eurem na nejslabší úrovni za poslední dva roky. Za oslabením forintu stojí nejen poslední kapitálové výplachy rozvíjejících se trhů, ale i další očekávané snížení sazeb maďarské centrální banky. Oslabující forint s sebou strhl také českou korunu nebo polský zlotý. Koruna od rána mírně oslabuje na 27,57 CZK/EUR. Při absenci zpráv z české ekonomiky stále udávají tón obchodování s korunou události, které se dějí za našimi hranicemi. O konkrétní statistická data se bude moci koruna opřít už v příštím týdnu. Jednotlivé statistiky by měly potvrdit, že se česká ekonomika stále nápadněji zvedá ode dna. Pro oslabování koruny neexistují zásadní fundamentální důvody. V příštím týdnu by proto koruna měla začít stahovat ztráty z posledních dní.
Autor pracuje ve společnosti Next Finance
