Index nákupních manažerů vzrostl v lednu z prosincových 53,3 bodu na 56,5 bodu, když trh počítal pouze s mírným zlepšením o několik desetin. Zpracovatelům pomohl především silný nárůst továrních zakázek, který předčil i tempo výrobní aktivity. Výsledkem tedy bylo zvýšení rozpracovanosti výroby, kterou se firmy snažily dokončit s více pracovníky.
Ceny výrobních vstupů klesly nejrychleji od července 2009 a část tohoto poklesu zpracovatelé přenesli i na své zákazníky. Ceny pro odběratele proto klesly poprvé po devíti měsících. Především levnější ropa tak dále prosakuje do cen a potvrzuje deflační obrázek, který bude platit minimálně v prvních měsících letošního roku.
Podle předběžných ukazatelů, kam spadá i index nákupních manažerů, tak česká ekonomika minimálně ve zpracovatelském průmyslu zahájila rok relativně příznivě. V eurozóně srovnatelný barometr podmínek vzrostl pouze mírně o 0,4 bodu na 51 bodů. Situace se zlepšila ve Španělsku, Itálii i Francii, naopak němečtí průmyslníci si lehce pohoršili. Nejedná se ale o pokles, který by měl v tuto chvíli strašit české továrníky.
Stát v lednu hospodařil s přebytkem nižším, než který byl vidět loni, na čemž se podepsal především slabší výběr spotřební daně (meziroční pokles o 12,8 mld. Kč). Předzásobení tabákovými výrobky tehdy vytvořilo vysokou srovnávací základnu, efekt, který se letos rozpustí do více měsíců. Dalších 3,6 mld. Kč z přebytku ukrojil (v porovnání s minulým rokem) výběr DPH.
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale na kapitálových výdajích stát v lednu vydal třikrát více než loni, čili zatím 3,5 mld. Kč z více než 80 mld. Kč plánovaných.
Autor pracuje jako makroekonomický analytik
v GE Money Bank.
