Finance Conference 2011: Hlavní ekonomické a finanční trendy

2. 6. 2011

Sdílet

Problém ČR není nedostatek kvalitních ekonomických analýz a doporučení, problémem je jejich chybějící implementace. Ochota ministerstev spolupracovat na průřezových věcech je extrémně nízká.

Jakým tempem probíhá oživení české a světové ekonomiky a jaké jsou další perspektivy? Které jsou aktuální makroekonomické trendy? Další rozvoj českého bankovního sektoru? Co všechno ovlivní připravovaný Basel III? Co je nového v oblasti fúzí a akvizic a jak se změnil pojistný trh? Jak vidí aktuální situaci finanční ředitelé? Jaké jsou best practice při řízení pohledávek?

Nejen o těchto tématech diskutovali účastníci Finance Conference 2011, kterou pod záštitou Klubu finančních ředitelů uspořádala 31. května v pražském Grand Hotelu Bohemia společnost ConPro. Partnery konference byli BPP Profesional Education a Vysoká škola finanční a správní. 

 

Krize jako příležitost

Dopolední program konference zahájila sekce nazvaná „Oživení ekonomiky a pozitivní dopad na bankovní sektor“. Svůj pohled na aktuální ekonomickou situaci České republiky a možnosti dalšího vývoje během ní představili Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank, Pavel Mertlík, exministr financí a hlavní ekonom Raiffeisenbank a Michal Mejstřík, člen NERV, předseda Mezinárodní obchodní komory ČR a ředitel společnosti EEIP. Opomenuty samozřejmě nezůstaly ani aktuální evropské a globální otázky, hovořilo se například o situaci v Řecku či připravovaném regulačním rámci Basel III. 

Následující dvě vystoupení byla věnována problematice fúzí a akvizic. Radek Schmied, partner poradenské společnosti Redbaenk a Marek Rosenbaum, Partner společnosti TACOMA Corporate Finance hovořili především o změnách, kterými tato oblast prošla v uplynulých letech. Hovořilo se také o příležitostech, které přinesla finanční a ekonomická krize.

Ondřej Žák, šéfkonzultant Global Business Services společnosti IBM, představil výsledky aktuální CFO Study, tedy celosvětové studie zaměřené na oblast finančního řízení, kterou IBM každoročně připravuje. Trendy světového obchodu z pohledu korporátního bankovnictví ve své prezentaci představil Tomáš Nymburský, ředitel exportních finančních služeb HSBC Bank. Důležité oblasti řízení rizik pohledávek a kreditnímu riziku se následně věnoval Radek Lastovička, viceprezident Asociace inkasních agentur a konzultant Ernst & Young. Program vystoupení Finance Conference 2011 uzavřelo vystoupení Václava Kodiše, poradce Kooperativa pojišťovny; věnoval se v ní především trendům a vývoji pojistného trhu v České republice i ve světě.

 

Co zajímavého například zaznělo během Finance Conference 2011?

* Přestože během finanční krize česká koruna oslabila, dlouhodobě vytrvale posiluje a to zhruba o 3 procenta ročně. Růst v dalších letech bude ale pokračovat pouze tehdy, bude-li růst české ekonomiky v předstihu oproti růstu v EU.

* Dlouhodobě v ČR rostou úvěry rychleji než vklady, objem úvěrů je však stále významně menší než objem vkladů; poměr je zhruba 70 procent. Zatímco centrální banky většinou na trh chybějící likviditu dodávají (USA), ČNB ji naopak stahuje; to je v mezinárodním měřítku velmi neobvyklé.

* Ziskovost tuzemských bank byla největší v roce 2009. V roce 2008 byl zisk negativně ovlivněn ztrátami z investic do aktiv defaultujících emitentů (Island), v roce 2010 jej naopak negativně poznamenal nárůst klasifikovaných úvěrů.

* Podíl špatných tj. klasifikovaných úvěrů v tuzemských bankách se od vzniku krize zdvojnásobil resp. vzrostl na cca 6,5 procent. V korporátním sektoru již mírně klesá, v retailu naopak stále mírně roste.

* Riziko bylo dříve vnímáno jako součet měnového a kreditního rizika. Zavedení společné evropské měny sice v zemích, které ji přijaly, měnové riziko odstranilo, kreditní riziko však nezmizelo. Zásadní chybou bylo domnívat se, že země jako Řecko jsou z tohoto pohledu bezrizikové „božské příležitosti“. Investoři si to následně uvědomili a problémové ekonomiky „trestají“ přes zvyšující se úrokové sazby vládních dluhopisů.

* Německo dnes už vyváží více do Číny než do Spojených států.

* Spíše než na retailové produkty bude mít zavedení Basel III dopad na bankovní produkty v oblasti financování zahraničního obchodu (trade finance).

* Problém ČR není nedostatek kvalitních ekonomických analýz a doporučení, problémem je jejich chybějící implementace. Ochota ministerstev spolupracovat na průřezových věcech je extrémně nízká.

* Řecké dluhopisy tvoří zhruba 0,3 procenta aktiv českých bank, jejich expozice je tedy cca 13 miliard Kč – to je zhruba 26 procent ročního zisku bank.

* Desetileté smlouvy, které uzavřely České dráhy s kraji v roce 2010, přináší především dlouhodobou předvídatelnost úhrad a tudíž dříve fakticky nedostupnou možnost financovat rozvoj drah z komerčních zdrojů, například na kapitálovém trhu či emisemi dluhopisů.

* Dochvilnost vlaků Českých drah je v průměru stejná jako v západní Evropě, problémem je především zastaralý vozový park. I z tohoto důvodu je obnova vozového parku základní součástí dlouhodobé finanční strategie ČD.

* Objem fúzí a akvizic během krize prudce poklesl, od roku 2009 však opět silně roste.

* Realizovány jsou spíše menší transakce. Zejména u dlouhodobých akvizic je problémem financování.

* Nové, dříve nedostupné nástroje, které umožňují finančním ředitelům provádět detekci podvodů a chyb, jsou založeny na důkladné analýze abnormálního chování (podezřelé pojišťovací smlouvy).

* Z pohledu řízení rizik jsou mezi společnostmi stále zásadní rozdíly. V součtu pak platí, že české společnosti řídí rizika stále mnohem méně než firmy ve vyspělých zemích.

* Častým argumentem proč nezavádět řízení rizik je nízká obchodní marže („Další náklady bychom si už nemohli dovolit“). Logika je přitom přesně opačná: čím nižší marže, tím větší škodu může neplatič způsobit a tím vyšší je tudíž důležitost kvalitního risk managementu.

* Světové pojišťovny prošly krizí bez větších problémů. V případě americké AIG nevznikly problémy v pojišťovací divizi, ale v divizi agresivního investičního bankovnictví (prodej CDS a CDO produktů).

* Český pojistný trh v loňském roce výrazně rostl – celkové předepsané pojistné se meziročně zvýšilo o 8 procent. 

 

 

Zdroj: Conpro

 

Foto: © Danilo Rizzuti - Fotolia.com

 

ICTS24