Počet obcí s vyšší mírou rizika je v České republice na nejvyšší úrovni za posledních jedenáct let. V období od roku 2007 do roku 2011 se jejich počet zvýšil téměř o 400 %. Nejhorší situace je ve Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji, nejlepší v Královéhradeckém kraji. V roce 2011 se historicky poprvé mezi rizikově hospodařícími subjekty objevil také kraj, a to Středočeský. Informace vyplývají ze studie, kterou včera zveřejnila agentura ČEKIA, člen nadnárodní skupiny Bisnode.
Poznámka: Metodika vychází z usnesení vlády ze dne 29. září 2010 č. 695, podle které je za obci s vyšší mírou rizika označena ta, u níž je poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší jak 25 % a současně ukazatel celkové likvidity (poměr oběžných aktiv ku krátkodobým závazkům) je menší jak jedna. Za obci s rizikovým hospodařením je pak označena ta, u které je celková likvidita menší jak jedna.
Krize dolehla i do vsi...
Z celkového počtu 6 246 obcí, rizikové hospodaření (dle používané metodiky) ke konci roku 2011 vykazovalo 1,34 % (84 obcí). Jedná se o nejvyšší počet za posledních jedenáct let, kdy ČEKIA tyto statistiky detailně sleduje. V letech 2001 až 2007 počet obcí s vyšší mírou rizika stagnoval, případně mírně klesal. Od roku 2007, kdy dosáhl minima, došlo k obrácení trendu, a počet obcí s vyšší mírou rizika výrazněji vzrostl. V období od roku 2007 do roku 2011 se jejich počet zvýšil téměř o 400 %. „Je zřejmé, že výraznější problémy se stavy obecních pokladen nastaly vzápětí po vypuknutí globální krize, kdy se české ekonomice přestalo dařit a současně začalo docházet k poklesu objemu vybíraných daní, které vykazují obdobnou trajektorii jako výkon ekonomiky, avšak výdaje jsou více odolné vůči změnám, čímž vzniká minimálně krátkodobý nesoulad mezi příjmovou a výdajovou stranou“ komentuje výsledky analýzy analytik skupiny Bisnode v ČR, Michal Řičař s tím, že bychom tento trend neměli podceňovat. V roce 2011 se poprvé v historii ČR mezi subjekty s vyšší mírou rizika objevuje také hospodaření kraje, a to Středočeského. Poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům u tohoto kraje dosáhl 116,29 % a celková likvidita = 0,38. "Takový způsob hospodaření je alarmující," dodal Michal Řičař. Nejvíce obcí s vyšší mírou rizika hospodaření se v roce 2011 nacházelo ve velikostních kategoriích obcí s počtem obyvatel od 201 do 1 000. Zatímco počet obcí s rizikovým hospodařením (likvidita v intervalu od 0 do 1) se nachází v kategoriích s počtem obyvatel od 501 a vyšší. V relativním vyjádření je nejvyšší podíl obcí s vyšší mírou rizika ve velikostní kategorii od 501 až 1000 obyvatel.
Sedm hříšných obcí
V roce 2011 se však na druhé straně obcím dařilo snižovat své zadlužení lépe než v minulých letech. "Tento údaj ovšem sám o sobě nutně nevypovídá o schopnosti plnit řádně veškeré náležitosti v hospodaření," uvedl dále analytik Bisnode s tím, že výpadek v příjmech, k němuž v roce 2011 došlo, byl sice doprovázen současným snížením výdajů, avšak zdá se, že tato optimalizace nebyla provedena korektně ve všech případech.
„V kontextu s podnikatelským prostředím je nastavení mantinelů dle metodiky vlády poměrně konzervativní, což je ovšem pochopitelné vzhledem k tomu, že se jedná o finance daňových poplatníků,“ uzavřel analytik skupiny Bisnode v ČR, Michal Řičař. Podle analýzy Bisnode v posledních čtyřech letech trvale porušuje oba sledované ukazatele celkem sedm obcí. „Jednorázové porušení nastavených pravidel není významný problém, na druhé straně recidiva v každém případě signalizuje nebezpečí zvláště tehdy, když se jedná o víceleté porušování stanovených ukazatelů,“ uzavřel za Bisnode Michal Říčař.
Zdroj: Bisnode AB, ČEKIA
