Důvěra CFO v pěti největších zemí střední Evropy (Polsko, Česko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko), je nejvyšší od roku 2011. Přestože mezi finančními řediteli ve střední Evropě panují náznaky optimismu v otázkách týkajících se finančních vyhlídek jejich společností, většina z nich se domnívá, že ještě není vhodná doba na to, aby společnost přijala z hlediska rozvahy větší riziko. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Deloitte, který proběhl na podzim loňského roku. Průzkumu názorů finančních ředitelů ve střední Evropě se zúčastnilo 580 respondentů z nejrůznějších průmyslových oblastí z těchto zemí – Albánie a Kosovo, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko.
Už letos se bude tančit všude...
„V meziročním srovnání je mezi finančními řediteli v ČR patrný nárůst optimismu, který přivedl tento ukazatel přes absenci „velkých optimistů“ na nejlepší hodnotu od počátku šetření. Pozitivní finanční vyhlídky má v současnosti necelá polovina českých finančních manažerů (43 %), zatímco před více než rokem to byla jen třetina (32 %),“ uvedl k výsledkům průzkumu Martin Tesař, vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Deloitte. Pohled finančních manažerů na ekonomiku se shoduje s výhledem většiny analytiků – v kalendářním roce 2014 očekávají zastavení ekonomické recese. Zatímco před rokem měla negativní očekávaní, které se bohužel naplnilo, necelá pětina dotázaných (18,3 %), v aktuálním průzkumu recesi čeká pouze 1,6 % respondentů. Mírný růst ekonomiky (růst HDP v rozmezí 1,5 - 3 %) očekává téměř třetina (29 %) finančních ředitelů.
Škarohlídi jsou na vymření
„Ve většině kategorií lze vidět známky zlepšující se situace firem a náznaky toho, že podnikový sektor bude i nadále motorem naší ekonomiky. Zároveň ale platí, že firmy a jejich finanční ředitelé se v minulých letech úspěšně adaptovali na podmínky nerostoucích a nestabilních trhů, což je při hodnocení pohledu firem na riziko třeba mít na paměti,“ doplnil Luděk Niedermayer, ekonomický expert ve společnosti Deloitte. Pozitivní zprávou aktuálního průzkumu je rovněž to, že o více než polovinu ubylo českých finančních manažerů, kteří měli nepříliš optimistické očekávání o finančním růstu svých společností. Někteří manažeři sice stále vnímají vyšší externí finanční a ekonomickou nejistotu svých podniků, nicméně počet těch, kteří ji považují za vysokou, je nízký (v roce 2012 na podzim to bylo 3,7 % respondentů, v aktuální průzkumu 3,2 %).
Úvěry se už zase líbí.... skoro všem
„Pro téměř čtyři pětiny (79 %) finančních manažerů jsou nové úvěry pro jejich společnosti běžně dostupné. Oproti podzimu 2012 tak významně kleslo vnímání, že úvěry jsou obtížně dostupné,“ doplnil Petr Brich, ředitel v oddělení auditu ve společnosti Deloitte. Obecně finanční manažeři nechtějí přijímat z hlediska rozvahy větší riziko, nicméně oproti stejnému období předchozího roku vzrostl podíl těch, kteří by riziko přijali (nárůst o necelých 11 procentních bodů na 30,2 %). „Mírný pokles proti minulému šetření může reflektovat to, že se bohužel nenaplnily předpoklady pro obrat naší ekonomiky k růstu a může reflektovat i obavy z povolební nejistoty – respektive změn, které mohou zasáhnout do podnikání firem, a které představují rizika dopadající na firmy bez jejich vlastního rozhodnutí,“ dodal Ladislav Šauer, ředitel v auditním oddělení společnosti Deloitte.
Ačkoliv finanční manažeři již delší dobu vnímají zvýšenou dostupnost finančních úvěrů, přesto je meziročně z průzkumu patrné, že k růstu zadlužení svých podniků přistupuje méně respondentů, než před rokem. „To může souviset s omezeným důrazem na investiční aktivitu podniků a naznačuje to, že eventuální zvýšení prodejů, o které se firmy dle průzkumu budou snažit, půjde spíše cestou vyššího využití kapacit,“ poznamenal Luděk Niedermayer, ekonomický expert ve společnosti Deloitte.
Hlavní zjištění průzkumu mezi CFO v Česku
* V meziročním srovnání je mezi finančními řediteli v ČR patrný nárůst optimismu,
* Finanční manažeři stejně jako většina analytiků očekává v roce 2014 zastavení ekonomické recese
* Meziročně se zvýšil podíl finančních manažerů, kteří jsou ochotni přijmout z hlediska rozvahy větší riziko
* Většina finančních ředitelů neplánuje zvyšovat náklady na financování podniků
* Bankovní úvěry zůstávají pro podniky stále atraktivní
* Oproti minulým zjištěním se finanční ředitelé budou ve větší míře soustředit na obchodní růst na stávajících i nových trzích
Srovnání s ostatními zeměmi ve střední Evropě
V regionálním srovnání mají podle průzkumu nejvíce optimistické vyhlídky v následujících šesti měsících finanční manažeři v Srbsku, Polsku, Bosně a Hercegovině a Rumunsku. Většina finančních ředitelů v regionu obecně označuje úroveň externí finanční nejistoty jako nadprůměrnou, vysokou nebo velmi vysokou, přičemž tyto názory zastává 88 % finančních ředitelů ve Slovinsku a 70 % v Polsku. Finanční ředitelé ze střední Evropy se domnívají, že náklady na financování se buď nezmění, nebo se mírně zvýší. Existují však čtyři výjimky, mezi něž patří Rumunsko, Albánie, Maďarsko a Srbsko, kde 21 % až 39 % finančních ředitelů zastává názor, že úrokové míry se v příštích dvanácti měsících mírně zvýší. Výrazné zvýšení nákladů na financování očekává jen malý počet finančních ředitelů, přičemž největší skupinu s tímto názorem představuje 9 % finančních ředitelů ze Slovinska.
Zvýšit výnosy. Ať je to, kde chce...
Hlavní cíl bude pro většinu finančních ředitelů ve střední Evropě v nadcházejícím roce zdánlivě jednoduchý, a sice zvýšit výnosy. V osmi zemích patří dosažení růstu výnosů z nových trhů mezi dvě nejdůležitější priority pro příští rok. Mnohé z těchto nových trhů se nacházejí mimo region střední Evropy a úspěch iniciativ usilujících o zvýšení růstu bude silně ovlivněn externí ekonomickou dynamikou na exportních trzích.
Celá studie v českém jazyce je ke stažení zde.
