Pojďme se napřed na komunikaci podívat v tom nejbanálnějším slova smyslu bez zbytečných marketingových konstrukcí. Komunikace je něco jako krev a nervy každého firemního procesu. Naprosto základní element, na kterém stojí nejen byznys, ale bez přehánění celá civilizace. Teprve ve chvíli, kdy se lidstvo naučilo komunikovat, začaly se dít věci.
A uvědomují si to i samotné firmy. Potřeba dobré a otevřené komunikace uvnitř firmy (záměrně fádně definováno, ať to znamená cokoli) je podle manažerů jasným skokanem v těch nejpotřebnějších procesech pro zvládání aktuálních firemních výzev. Zatím co před pěti lety – v roce 2019 – ji potřebovalo 78 % manažerů, dnes je to už 93 % manažerů.
Ostatně potvrzují to i české průzkumy. Loňský průzkum AMKOS identifikoval, že funkční interní komunikaci po linii vedení – zaměstnanec považuje za jeden z nejdůležitějších (zařazeno do TOP 3) elementů 62 % firem. Zároveň identifikoval, že zaměstnanci, kteří jsou proaktivně informováni o dění ve firmě jsou o 64 % spokojenější a výrazně méně mají obavy z budoucnosti.
Tím to nekončí – benefitů dobré komunikace je nepočítaně. A i díky tomu slouží jako bezedná nádoba pro snadné „ESG body“ a klíčové momenty do reportů. A to navzdory přesvědčení, že komunikace je natolik „soft“, že ji nejde dopočítat a při případném ESG auditu tedy neobstojí. To je jeden z největších omylů, se kterým se setkávám a jsem připraven ho vyvrátit. Sečteno podtrženo, komunikační aktivity by měly tvořit páteř firemního ESG. Pojďme si uvést pár příkladů.
Zaměstnanecká spokojenost a wellbeing
Jeden z hlavních elementů, který se podílí na psychické pohodě zaměstnanců a snižuje ve firmách stres? Ano, je to komunikace. Pokud firma aplikuje principy otevřená obousměrné komunikace v rámci týmů i s vedením, má jistotu, daří se jí držet laťku spokojenosti opravdu vysoko.
Jasně tím deklaruje něco, co by mělo být považované za úplný základ: že vedení svým zaměstnancům naslouchá a jejich názory reflektuje. Kdo nevěří, může se podívat do čísel – na spokojenosti zaměstnance se podle průzkumů komunikace podílí cca 27 % – tedy skoro třetinou. Více z koláče spokojenosti tvoří už jen odměna a uznání nadřízených a členů týmu a celková chemie v pracovním kolektivu. Jenže i uznání nebo fungující pracovní kolektiv stojí na komunikaci.
Vliv dobře nastavené komunikace na pohodu zaměstnanců je navíc možné jednoduše doměřovat. Existuje na to dokonce sada metrik. Ptát byste se měli na to, zda se dostávají k lidem klíčové informace a informace o rozhodnutích manažerů, které se jich bezprostředně týkají. Měřit byste měli rychlost, s jakou umíte celou firmu oslovit. A také rychlost, s jakou jsou sdělení firmou přijata a přečtena.
Do ESG reportu pak můžete dát jednoduchý závazek – budete se snažit, aby všichni lidé důležité informace nejen dostali, ale měli šanci je vstřebat a také pochopit. Třeba i tím, že budete v komunikaci inkluzivní.
Čechy nepochopená inkluze má ale v komunikaci zásadní postavení
Je vaše firma inkluzivní, tak jak to vyžaduje „S“ uprostřed zkratky ESG? V Česku bohužel často panuje přesvědčení, že inkluze se týká výhradně spolupráce s hendikepovanými nebo znevýhodněnými kolegy. Což je naprosto zásadní nepochopení. Inkluze ve své podstatě neznamená nic jiného, že všichni by měli mít ve firmě rovné šance. Firmy by tedy měla odstraňovat bariéry tam, kde může vzniknout jakékoli „znevýhodnění“ – a týkat se to může i naprosto běžných zaměstnanců.
Pojďme se na to podívat očima komunikace. Pracují u vás například kolegové v provozech, kteří z povahy práce nemají přístup k počítači? A věřili byste tomu, že i tak s nimi hodně firem chce komunikovat pomocí emailů? Máte zkušené kolegy ve věkové kategorii 55+? Jste si opravdu jistí, že Slack nebo WhatsAppová skupina je pro předávání klíčových informací od managementu ta nejlepší cesta? Pracujete s lidmi na částečné úvazky – například maminkami na mateřské? Kde berete jistotu, že mají čas v reálném čase procházet komunikační vlákna na Teamsech?
Vaše firma může být inkluzivní už jen v tom, že se pokusí pracovat s komunikací se zaměstnanci tak, aby zvyšovala – nikoli snižovala – šanci, že se k nim zprávy v pravý čas dostanou, pochopí je a budou mít možnost s nimi pracovat. Není to nic komplikovaného a chce to prostě jen změnu mindsetu. Řešení, které umí volit nejvhodnější kanál podle příjemce a ještě kontrolovat, že k němu informace doputovala a přijal ji, dnes běžně fungují.
A proč je to zásadní? Zaměstnanci, kteří jsou proaktivně informováni o dění ve firmě jsou o 64 % spokojenější. Nízká informovanost o dění ve firmě a z toho pramenící nejistota je TOP 4 důvod k hledání jiného místa. Inkluzivní přímá komunikace – například na starší pracovníky, pracující rodiče nebo dělnické profese – zvedá loajalitu 5,4×! Neděláte to tedy kvůli ESG reportingu. Děláte to kvůli sobě a v ESG reportu se tím jen pochlubíte.
Monitoring zpětné vazby
Chytrá komunikace navíc pomůže i v dalších rovinách. Jakmile jednou otevřete kanál, který se naučí zaměstnanci s důvěrou využívat, máte ničím nelimitované možnosti získávat zpětnou vazbu. Od té zásadní, kterou řeší například whistleblowing po týdenní nebo měsíční monitoring spokojenosti.
Kdo chce navíc zapojit zaměstnance do spolurozhodování o některých strategických záležitostech společnosti v duchu tyrkysových principů, bude mít možnost. Stejně tak jako umožnit vyjádřit se k zavedeným krokům. I toto je věc, která do ESG reportů patří.
A pokud zapojíte své lidi v rámci takzvaného issue managementu – tedy hlášení podnětů, závad, nebo naopak návrhů na zlepšení, máte rázem plnění pro sekci „bezpečnost práce“. Každý totiž bude mít šanci nahlašovat ta místa na pracovišti, kde by mohl vzniknout budoucí problém. Věřte tomu, že tímto způsobem se podaří vyřešit čtyřicet let starý poklop šachty nebo například nedostatečné zabezpečení vrátnice výrazně rychleji, než když podobné feedbacky necháte posílat zaměstnance emailem.
A teď průšvih na konec…
Rád bych končil pozitivně. Ale nemůžeme zavírat oči nad tím, že nás čeká ještě velký kus cesty. Pouze 11 % firem je totiž přesvědčeno, že její zaměstnanci jsou zcela spokojení s komunikací. To jsou ti, kteří mají reflexi. Jenže celá třetina neumí efekt komunikace doměřit anebo problematiku přehlíží. A to je větší průšvih.
Přeju si proto, aby se z ESG stal důležitý impuls, proč to přehodnotit. V pozitivním slova smyslu. Protože věřím, že právě snaha zaplnit prázdný prostor reportů nám umožní podívat se novýma očima i na tak zásadní a základní věc, jako je vzájemná komunikace.
Autorem příspěvku je Ondřej Švrček, CEO společnosti Munipolis.
