Rozpočty na rozvoj zaměstnanců v tuzemských firmách i nadnárodních korporacích se ztenčují. Není to tolik patrné na počtu školení, ale zejména na tom, že společnosti vedou vzdělání svépomocí. Méně již využívají externích agentur či lektorů. Trend potvrdila dlouholetá lektorka pro byznys, neziskové organizace a státní správu Olga Medlíková, která se specializuje na takzvané školení školitelů uvnitř firem. Přetrvává doba krize, úspor a škrtů rozpočtů. Manažeři firem si však uvědomují, že průběžné vzdělávání a zvyšovaní kvalifikace zaměstnanců i jich samotných, představuje pro firmu konkurenční výhodu. Proto společnosti méně využívají externích agentur, vyjma certifikovaných oborů, a snaží se vést interní vzdělávaní takzvanou svépomocí. „Výrazným firemním trendem je budovat si vlastní lektorskou základnu ze svých lidí a obrazně řečeno kupovat si pouze okrajově to, co neumějí. Týká se to zejména školících oddělení velkých společností,“ potvrzuje z letité praxe lektorka Olga Medlíková specializující se právě na školení školitelů či jinými slovy trénink trenérů.
Školení vedou zaměstnanci
Školení tak v dnešní době častěji vedou kolegové ve firmách na seniorských pozicích. To potvrzují ve veřejně dostupných průzkumech samotní manažeři. Až 40 % jich uvádí, že i při neustálém snižování nákladů na rozvoj zaměstnanců se snaží nesnižovat počet interních vzdělávacích programů. „Ačkoli mají přednášející pracovníci know-how a dlouholetou praxi, často tyto znalosti neumějí předat dále. Právě proto je nutné, aby sami prošli školením a naučili se své vědomosti a znalosti předat poutavou formou kolegům zaměstnancům,“ vysvětluje lektorka.
Budování interních vzdělávacích center stojí miliony
Současným trendem je rozvoj systému následného vzdělávání a to jak u vlastních pracovníků a partnerů, tak u klientů. Stále častějším jevem je zakládání vlastních vzdělávacích středisek. Investice do vybudování vlastních vzdělávacích center přitom nejsou v žádném případě zanedbatelné. Firmy investují do interních lektorů a koučů až desítky milionů korun. Významnou roli hraje i to, že stát motivuje zaměstnavatele ke vzdělávání svých pracovníků daňovým zvýhodněním. Na druhou stranu paradoxně uplatnit studium v základu daně z příjmu jako výdaje na odborný rozvoj zaměstnanců mnoho firem nevyužívá. Celkově se investice do interního vzdělávání v Česku pohybují v miliardách korun ročně.
„Firmy i organizace, kterým záleží na kvalitě svých lektorů, sahají k takzvaným development centrům, kde interní lektoři a koučové prokazují svoji odbornou způsobilost,“ doplňuje Olga Medlíková s tím, že: „Pomocí těchto center se dá zjistit, kdo je jak způsobilý nejen odborně, ale i lektorsky, kdo potřebuje nějakou pomoc, koho přesunout například z lektorské role do role kouče nebo mentora, prostě jak může daný člověk růst.“
Profesní školení pro konkrétní pozici vedou
Zaměstnanci mají rádi školení, jež jsou jim šitá na míru. Tedy ty, které přesně cílí na vykonávanou profesi a u nichž je pravděpodobné, že určitou část informací skutečně využijí v oboru. Pokud jde o takzvané měkké manažerské dovednosti, zájem je právě o lektorské dovednosti, argumentaci a přesvědčování, komunikaci a řešení konfliktů, time management, vyjednávání s klientem. Z poradenské praxe pak vystupování na veřejnosti a jednání s partnerem.
