Lepší ochranu firem proti šikanózním návrhům věřitelů přináší novela insolvenčního zákona, kterou aktuálně schválil Senát. Splnil se tím požadavek Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), který v červnu 2014 otevřel téma nekalých insolvenčních praktik ohrožujících existenci desítek podniků v ČR. „Výsledná podoba novely je pro nás kompromisem. Nyní je po jejím schválení podstatné, aby byla bez zbytečných průtahů uvedena do praxe,“ uvedl člen představenstva SP ČR Pavel Juříček. Podstatné pro úpravu insolvenčního zákona bylo, že SP ČR se podařilo na tripartitě vyvolat diskusi ohledně pochybných insolvenčních praktik. V důsledku toho se problematikou začalo intenzivně zabývat Ministerstvo spravedlnosti ČR a osobně ministr Robert Pelikán.
Zástupci SP ČR v čele s členem představenstva Pavlem Juříčkem požadovali, aby firmy nebyly prohlášeny za insolventní, pokud ve skutečnosti v úpadku nejsou. Ve spolupráci se skupinou odborníků sdružených pod Centrem Restrukturalizace a Insolvence Institutu Excelence Managementu při VŠE v Praze se SP ČR nakonec podařilo do novely zahrnout změnu kritérií pro posuzování úpadku v případě platební neschopnosti (tzv. mezera krytí). „Formální dočasná platební neschopnost jinak životaschopné společnosti by neměla být záminkou pro vyhlášení jejího úpadku,“ uvedl Pavel Juříček.
SP ČR od počátku podporoval také úpravu, aby firmy byly chráněny tím, že se posune zveřejnění informace o podaném věřitelském insolvenčním návrhu v insolvenčním rejstříku až o týden. Podle stávající úpravy musí insolvenční soud zveřejnit tuto informaci v podstatě ihned po jeho podání. Publikace byť i zcela nesmyslného insolvenčního návrhu měla tak mnohdy fatální ekonomické dopady na firmy. Ty ztratily zakázky, obchodní partnery a klienty, zhoršil se jim přístup k úvěrům. Donedávna byly takové firmy okamžitě vyřazeny z možnosti účastnit se veřejných zakázek. Situace mohla tedy vést až ke skutečnému krachu původně zdravé společnosti. „Soud v případě pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu může až o týden odsunout jeho zveřejnění. Během této doby může odmítnout bezdůvodný návrh, aniž by se v insolvenčním rejstříku vůbec objevil. Je tak větší šance, že se zabrání poškození dobrého jména firmy, na kterou někdo podá šikanozní návrh,“ uvedl Pavel Juříček.
Přínosem novely je i vyšší pokuta za zjevně bezdůvodný věřitelský insolvenční návrh, a to až do půl milionu korun. Potírání nekalých insolvenčních praktik by měla napomoci další opatření, která SP ČR prosazoval či podporoval. Mezi ně patří například povinnost podávat některé dokumenty v rámci insolvenčního řízení výhradně na předepsaných elektronických formulářích, umožňujících automatické zpracování informací a tak i zjištění nestandardních postupů v insolvenčním řízení v reálném čase, nikoliv až ex post, jako je tomu nyní. Dalším plus je důslednější dohled nad insolvenčními správci a užší spolupráce odpovědných resortů s orgány činnými v trestním řízení. „Příznivou zprávou pro podnikatele je, že byla zahájena trestní stíhání upodezřelých insolvenčních kauz. Naplňují se tak naše požadavky,“ uvedl Pavel Juříček.
