Mezi hnací síly pracovníků však patří také vnitřní motivace, pochvala od vedení nebo fungující vztahy v kolektivu. Stále více firem si to uvědomuje a do aktivit spojených s utužením vztahů na pracovišti a tmelení kolektivů investují stále více prostředků. Ale nemusí se vždy jednat o velké finanční investice, často je to jen o dobrém nápadu nebo empatii a chytré práci a nasazení HR manažerů či lídrů týmu.
Průzkum HR Pulse: kvalita vztahů na pracovišti je důležitá pro sedm z deseti zaměstnanců
To, co ještě před několika lety znělo spíše jako proklamace, nyní hraje reálnou roli i v tom, zda firma udrží klíčové zaměstnance. Kolektiv a vztahy na pracovišti nás mohou motivovat víc, než si sami dokážeme připustit. Zejména v atmosféře rychle rostoucích firem je důležité tento aspekt nepodcenit.
„Budování firemní kultury, stmelování týmů a aktivní podpora kvalitních mezilidských vztahů na pracovišti je pro nás klíčovým faktorem. Pokládáme za důležité vytvořit silnou firemní kulturu a kvalitní kolektiv. Klíčovými jsou pro nás vedle týmovosti a respektu také inovace. Jinými slovy, chceme talenty nejen podchytit, ale i dlouhodobě udržet,“ komentuje Jitka Jetlebová, HR ředitelka společnosti IC Group.
Sportovní a degustační aktivity nebo společné dobročinné sbírky či hraní her online
Aby pracovní tým dobře fungoval a podával výsledky, musí vše začít u kvalitního náboru a pokračovat dlouhodobou péčí o atmosféru v týmu.
„Kvalitní a fungující vztahy i atmosféra na pracovišti jsou pro nás alfou a omegou řízení firmy v oblasti HR. Vše začíná již náborem, kdy se snažíme vybírat typologicky vhodné pracovní posily do našeho týmu tak, aby byla velká pravděpodobnost, že zapadnou, a že si sednou s kolegy a naší firemní atmosférou,“ napovídá Ruslan Skopal, CEO a spolumajitel Trenýrkárna.cz. „Aktivit na tmelení týmu je u nás hodně. Některé jsou řízené, ale některé vznikly spontánně právě v jednotlivých týmech. Populární jsou například návštěvy bowlingu či závodění na motokárách. Vzhledem k našemu nízkému věkovému průměru a internetové generaci fungují i online aktivity. Část kolegů se po tom, co se vidí celý den v práci večer ještě společně propojí online a hrají počítačové hry. Velice populární je například League of Legends. Společně se také věnují CSR aktivitám. Chodí za onkologickými pacienty rozdávat dárky nebo organizují různé dobročinné sbírky potřebným.“
„Stmelování týmu v našem kolektivu hraje klíčovou roli. Pořádáme pravidelné výlety nebo sportovní utkání. V poslední době byly populární turnaje v šipkách či létání ve větrném tunelu. Vzhledem k tomu, že u nás pracuje mnoho pracovníků různých národností, prohlubujeme i zájem o různé kultury. Pravidelně pořádáme večeře či ochutnávky s různou tématikou, nedávno například židovskou a gruzínskou,“ přibližuje Iana Nurtdinova, HR ředitelka developerské a realitní společnosti Getberg.
Vztahy s kolegy ovlivňují nejen to, jakých výsledků zaměstnanci dosahují, ale také jak jsou spokojeni a jaký mají karierní postup
Kolektiv kolem sebe je obecně přínosný nejenom kvůli samotnému dosahování výsledků, ale i za účelem uspokojení sociálních potřeb. Na pracovišti vzniká poměrně velké množství sociálních vazeb a významných vztahů s přesahem mimo samotné zaměstnání. Pokud tyto vazby chybějí, strádají sociální vazby, ale i kariéra.
Podle aktuální studie Accenture Life Trends 2023 je trendem proměna pracovního prostředí a na ní navázaná ztráta nehmotných benefitů plynoucích z osobního setkávání na pracovišti. V důsledku rychlého přechodu na home office během pandemie se na mnoha pracovištích úplně vytratila spontánnost v podobě náhodných setkání a konverzací u oběda či během pauzy na kávu, které někdy vyústily ve zrod zajímavých nápadů, pomáhaly zaměstnancům v kariérním rozvoji, anebo jen zkrátka umožnily na chvíli zapomenout na pracovní záležitosti. Zpráva upozorňuje, že bez osobních setkání jsou inovace, kultura či inkluze uvnitř firmy v ohrožení a zaměstnanci pracující vzdáleně mohou být snadno přehlíženi ve chvíli, kdy dojde na kariérní povýšení či nabídku nových příležitostí.
Pokud si chtějí zaměstnance udržet, měly by firmy všechny tyto faktory zahrnout do rozhodování o tom, jaké pracovní prostředí chtějí a zároveň mohou zaměstnancům vytvořit. A zároveň vzít v potaz i skutečnost, že každý člověk je individuální. A tak zatímco někteří zaměstnanci preferují osobní setkávání, jiní se mohou cítit lépe a být výkonnější při práci z domova. Zaměstnanci koneckonců nejlépe vědí, co mají rádi, jaké jsou jejich potřeby a v jakém prostředí mohou pracovat efektivně. Brát v potaz individuální potřeby svých zaměstnanců a zahrnout je do rozhodovacího procesu tak bude pro firmy mnohem výhodnější než uplatňování direktivního řízení.
