Domníváte se, že ekonomická krize přiměla firmy, aby lépe pracovaly se svými pohledávkami?
Poměrně záhy poté, co se objevily první příznaky hospodářského útlumu, jsme zaznamenali značný nárůst zájmu o služby spojené se vznikem pohledávek. Je to logické. Většina firem začala pociťovat úbytek zakázek. Musely se velmi rychle začít zabývat vlastními otevřenými pohledávkami tak, aby je co nejdříve proměnily v peníze. Takže krize přiměla firmy zabývat se častěji problémy s pohledávkami, ne všechny firmy však tento impuls správně uchopily.
Jak byste hodnotil úroveň „debtor“ managementu v českých firmách? Můžete ho porovnat s Německem či Rakouskem?
Zde mají čeští věřitelé stále velké rezervy. V porovnání s vyspělými západními ekonomikami totiž tuzemské firmy stále poměrně málo využívají služeb outsourcingu. A platí to i pro segment inkasa pohledávek. Manažeři německých nebo rakouských firem se snaží věnovat maximum času a energie efektivním činnostem, které umějí a dobře jim rozumějí – tedy vedení lidí, strategickým otázkám nebo obchodním aktivitám. U českých podniků mám ovšem zkušenost, že se ředitelé snaží vyřešit všechno sami podle hesla "co si neudělám sám, to nemám". Některé firmy mohly také v minulosti udělat s některou inkasní agenturou špatnou zkušenost. V současné době však působí na českém trhu dostatek inkasních firem, které mají dobrou pověst a pečují o svěřené pohledávky profesionálně a zejména velmi efektivně. Dovednou přesvědčit věřitele, že inkasní agentura umí vymáhat pohledávky nejenom rychleji než jeho vlastní zaměstnanci, ale také daleko levněji.
Jak do Česka pronikají moderní trendy směřující k větší prevenci a vyhodnocování potenciálního rizika platební neschopnosti partnera ještě před uzavřením obchodu?
Tyto trendy pronikají na český trh již řadu let. Naše společnost nabízí služby spojené s prověřováním bonity od roku 1991 a řadu let zde působí i naše konkurence. V dnešní dynamické době se naši zákazníci musí rozhodovat o tom, zda dodat nebo nedodat zboží na fakturu velmi rychle, někdy i v minutách. Proto jsou služby spojené s prevencí vzniku nedobytných pohledávek poskytovány online nebo co možná nejrychleji.
Protože je česká ekonomika ve srovnání s těmi západoevropskými poměrně mladá, bylo možné poměrně rychle elektronizovat firemní data. Živnostenské či obchodní rejstříky jsou veřejně dostupné přes internet. Tyto zdroje umožňují získat alespoň základní informace o historii firmy případně i o výsledcích hospodaření. Také insolvenční rejstřík poskytuje široké veřejnosti alespoň základní možnost ochrany před firmami v úpadku. Firmy mohou pracovat i s interními informacemi, jako je například vlastní zkušenosti s platební morálkou. Ale začínají více a častěji využívat informace z externích zdrojů, které poskytují nezávislé scoringové či ratingové agentury. A také v této oblasti již funguje mnoho poskytovatelů, nabízejících data různé cenové úrovně i kvality. My se zaměřujeme na individuální posuzování rizik, každou hodnocenou firmu důkladně rešeršujeme, avšak umíme se zaměřit i na rychlé prověření rizika ve formě krátkých online informací.
Převažuje v českých firmách vlastní management pohledávek, nebo převážně tuto službu převážně outsourcují?
Firmy v zásadě sami spravují velmi čerstvé pohledávky nebo pohledávky za důležitými zákazníky. A tak je to také správně. Bohužel se však firmy stále dopouštějí jedné chyby: i když nemají ve vymáhání pohledávky vlastními silami úspěch, otálejí s jejím předáním pohledávek externí agentuře. Samozřejmě platí, že čím dříve je pohledávka předána k vymáhání, tím větší je šance na úspěch.
Úspěšnost inkasních agentur je velmi rozdílná a pohybuje se od 0 do 100 %. Záleží na více faktorech, jako je stáří a průměrná výše pohledávek, odvětví, z nějž se rekrutují dlužníci, ale také kvalita podkladů a četnost reklamací, tedy kvalita odvedené práce či zboží, které věřitel dodal. Naše zkušenosti však jasně ukazují, že efekt externí správy pohledávek věřitel pozná velmi rychle. Agentura samozřejmě rychle vymůže ty snáze dobytné pohledávky – nakonec je to její zájem, neboť žije z provize z vymožených částek. Věřitel by se měl od profesionální agentury dočkat také návrhu na další postup v případě, že pohledávka je mimosoudně nedobytná. Buď soudní řešení, které sice stojí peníze, ale ve střednědobém horizontu přinese efekt, nebo doporučení pohledávku odepsat, pokud je dlužník zcela nemajetný.
V polovině roku Asociace inkasních agentur ČR (AIA) přijala plán posílit svou arbitrážní roli ve sporech mezi dlužníky a inkasními agenturami. Jak se jí daří tento záměr naplňovat?
AIA má několik primárních cílů: je to posilování pozice věřitele a ochrana zájmů věřitele v České republice, snaha o kultivaci inkasního trhu a o očištění o neseriózní agentury formou důsledného prosazování dodržování etického kodexu. V neposlední řadě se AIA snaží o to, aby věřitelé preferovali mimosoudní řešení sporů a vymáhání pohledávek před soudní žalobou. Právě v tomto může být role inkasní agentury velmi důležitá. Snaží se o rychlé a mimosoudní řešení a upřednostňuje oboustrannou dohodu, která přinese prospěch zejména věřiteli, ale musí být zohledněn i zájem dlužníka. Mimosoudní urovnání přináší nejenom rychlejší úhradu, ale také obnovení důvěry mezi obchodními partnery a mnohdy upevnění či rozšíření spolupráce. Pokud však věřitel přistoupí k soudnímu řešení bez snahy o dohodu, jsou veškeré dříve fungující vztahy se zákazníkem nenávratně ztraceny. Proto hovoříme o inkasní agentuře jako o "arbitrovi" a mohu potvrdit, že ve většině případů se daří tuto úlohu členům AIA dobře vykonávat.
Jak byste zhodnotil letošní vývoj insolvencí a jaká je vaše prognóza pro příští rok?
Letošní rok byl samozřejmě ve znamení hospodářské recese, kterou vždy s malým časovým zpožděním doprovází nárůst insolvencí firem i vyšší počet osobních bankrotů. Co se firemních bankrotů týče, v roce 2010 očekáváme zhruba 5% nárůst počtu insolvenčních návrhů, takže nevidím žádnou dramatickou změnu. Řada předlužených firem byla totiž insolvencemi postižena již v roce 2009. Jiná je situace u spotřebitelů, u kterých dojde ke zdvojnásobení žádostí o osobní bankrot.
Jsem mírným optimistou. Rok 2011 vidím o něco lépe než letošní rok – mj. z hlediska růstu naší národní ekonomiky. Věřím, že české podniky se díky novým zakázkám odhodlají k častějšímu outsourcingu a svěří inkasním agenturám více svých pohledávek. Předpokládám také, že bude více kladen důraz na zvýšenou prevenci a dodavatelé se budou orientovat na profesionální řízení finančních rizik ve svých firmách.
