Nové předpisy výrazně rozšiřují povinnosti firem v oblasti transparentnosti a vyžadují, aby firmy nejen vykazovaly své environmentální a sociální aktivity a procesy a systémy řízení podniku, ale také integrovaly principy udržitelnosti do svého každodenního strategického rozhodování.
Směrnice CSRD je odpovědí Evropské unie na rostoucí potřebu transparentnosti v oblasti udržitelnosti. Oproti předchozí směrnici NFRD (Non-Financial Reporting Directive), která se vztahovala pouze na omezený počet velkých společností, CSRD výrazně rozšiřuje svůj dosah. „CSRD se vztahuje na všechny velké firmy v Evropské unii, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií – mají více než 250 zaměstnanců, jejich roční obrat přesahuje 50 milionů eur a jejich aktiva čítají přes 25 milionů eur. To představuje výrazné rozšíření povinností oproti předchozím předpisům. V České republice se směrnice dotkne odhadem 250 firem . V rámci Evropy se však očekává, že do roku 2026 bude mít povinnost vykazovat své ESG aktivity více než 50 000,“ vysvětluje Romana Zeman, ESG manažerka poradenské společnosti Moore Advisory CZ.
Velké podniky, které již podléhají směrnici NFRD, budou muset podle CSRD reportovat už za fiskální rok 2024. V případě, že má společnost fiskální rok, který se neshoduje s kalendářním, musí reportovat za fiskální rok začínající po 1. lednu 2024. Další velké společnosti, které nejsou dosud pokryty směrnicí NFRD, ale splňují alespoň dvě ze tří zmiňovaných kritérií, budou muset začít reportovat za fiskální rok 2025 a svoji první zprávu o udržitelnosti tak vydají v roce 2026. Na malé a střední podniky (SME) kotované na burze se pak povinnost vztahuje až od roku 2026, s možností dobrovolného odkladu o dva roky, tedy do roku 2028.
Klíčových požadavků obsahuje směrnice CSRD hned několik. V první řadě budou firmy povinné vykazovat své ESG aktivity podle jednotných evropských standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards), které zajišťují konzistenci a srovnatelnost ESG dat napříč evropskými státy. To by mělo investorům a dalším zainteresovaným stranám usnadnit srovnávání firem. Standardy pokrývají širokou škálu témat, od environmentálních dopadů (např. emise skleníkových plynů) po sociální (pracovní podmínky, diverzita) a správní aspekty (firemní řízení a transparentnost).
Nově firmy budou muset ESG data také nechávat ověřovat nezávislou stranou, aby se zvýšila důvěryhodnost a přesnost vykazovaných údajů. Požadavky CSRD pak zmiňují také tzv. dvojí materialitu – klíčový koncept v rámci ESG reportingu zajišťující, aby firmy braly v úvahu nejen to, jak jejich aktivity ovlivňují svět kolem nich, ale i jak vnější faktory ovlivňují samotné podnikání firem. Dvojí materialita tedy zahrnuje dva hlavní aspekty – vnější materialitu, která zohledňuje dopady firmy na okolí, a vnitřní materialitu, která se naopak věnuje dopadům vnějších faktorů na firmu. Tyto dva pohledy společně vytvářejí komplexní obraz, který firma musí v rámci CSRD sledovat.
Směrnice tak představuje zásadní milník pro firmy po celé Evropě. „Její nové předpisy nejen rozšiřují povinnosti firem v oblasti reportování, ale také vytvářejí příležitosti pro firmy, které chtějí být lídry v oblasti udržitelnosti. ESG již není jen o dodržování pravidel – stává se klíčovým prvkem pro strategické řízení firem a jejich dlouhodobý úspěch. Jedná se tak skutečně o novou éru povinného ESG reportingu,“ doplňuje Romana Zeman.
Firmy, které efektivně integrují ESG do svého podnikání, čelí menším rizikům, mají lepší přístup ke kapitálu a získávají vyšší důvěru investorů, zákazníků i zaměstnanců. Implementace ESG sice vyžaduje jisté náklady, protože firmy musejí investovat do nových systémů a procesů pro správu ESG dat, tyto investice však vedou k vyšší důvěryhodnosti u investorů a lepší připravenosti na budoucí regulace.
Zlepšení reputace a důvěryhodnosti firmy je pak jeden z hlavních benefitů implementace ESG. Firmy jsou díky němu totiž lépe vnímány na trhu a stávají se atraktivnějšími. „ESG se v posledních letech ukazuje být klíčovým kritériem pro investory. Ti stále častěji upřednostňují firmy s transparentními a udržitelnými strategiemi. Klimatická změna a s ní související environmentální otázky jsou společensky důležitým tématem, které rezonuje nejen v médiích. Potřeba řešit dopad podnikání na přírodu s ohledem na změny klimatu tak nabývá na síle, na uhlíkovou stopu se často ptají kromě investorů i koncoví zákazníci. Tento trend vnímáme i mezi našimi klienty, kteří vyhledávají firmy s transparentními a udržitelnými strategiemi. Svoje portfolio chtějí mít čisté,“ uzavírá Martin Buranský, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
