Více než polovina tuzemských zaměstnavatelů je nespokojena s přístupem tuzemských bank při zajišťování jejich financování, z toho 29 procent hodnotí bankovní sektor výrazně negativně. Mimo řady jiných výhrad až 90 představitelů tuzemských firem považuje poplatky za bankovní služby za příliš vysoké v porovnání s vyspělými zeměmi EU. Obávají se navíc toho, že vzhledem k přísnějším regulacím evropských bank (BASEL III) pocítí v budoucnu zvýšení nákladů, které budou muset za služby bankám platit.
K těmto závěrům dospěla únorová anketa mezi členskými firmami Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterou na IX. Fóru Zlaté koruny v Praze prezentoval tento týden Jaroslav Hanák, 1. viceprezident tohoto svazu zaměstnavatelů.
Je co napravovat...
Na problémy s úvěrováním kvůli opatrnému přístupu ze strany bankovního sektoru poukazovalo v šetřeních Svazu průmyslu a dopravy ČR od konce roku 2008 a v roce 2009 až 80 procent firem. Únorová anketa mezi členy Svazu, které se zúčastnilo podle jednotlivých otázek 184 až 233 respondentů, poukázala již na změnu v hodnocení tuzemských bank. S jejich přístupem je velmi spokojena zhruba desetina firem, celkově ji hodnotí školní známkou 1 a 2 až dvě pětiny respondentů. Naopak výrazně nespokojeno s přístupem bank je 29 % firem a další více než čtvrtina firem hodnotí jejich přístup průměrnou školní známkou 3. Celkově se však firmy vyjadřují na adresu bankovního sektoru poměrně kriticky.
„Bankovní sektor v době krize ztratil v očích mnohých podnikatelů svou důvěryhodnost. Napravit ji předpokládá mnohem užší klientský a individuální přístup k firemním zákazníkům,“ uvedl Jaroslav Hanák.
Mezi firmami je rozšířen názor, že zdejší banky, ačkoliv tuzemský finanční sektor dokázal udržet ziskovost i v době recese, zneužívaly situace s poukazem na nutnou opatrnost předepisovanou zahraničními vlastníky či regulátorem a nezřídka jim i nyní ztěžují přístup k úvěrům.
Firmy se musely naučit sebefinancování
Zaměstnavatelé ve valné většině nemíní měnit svou banku, ovšem v daleko větší míře než v minulosti jsou ochotni přijmout nabídku konkurence a hledají alternativní nástroje financování a mimobankovní zdroje. Z více než třetiny komentářů zástupců firem v únorové anketě Svazu vyplynulo, že firmy se musely naučit sebefinancování.
„Domnívám se, že bankovní sektor nemůže nabídnout tolik nových produktů, ale musí se změnit zejména v jejich distribuci, která by měla být levnější, a také v přístupu ke klientům,“ uvedl Jaroslav Hanák.
Vedle řady problémů, na které firmy poukazují při získávání úvěrů (provozní financování), zmiňují zejména úroveň poplatků za bankovní služby. Naprostá většina zaměstnavatelů se domnívá, že jsou zbytečně vyšší než v jiných státech EU. Tento názor zastává 90 % tuzemských firem (210 respondentů). „Tato skutečnost je alarmující a firmy ji odmítají. Změna je tedy nutná a může k ní přispět i rostoucí konkurence na finančním trhu,“ uvedl Jaroslav Hanák.
Až přijde další Basel...
Zaměstnavatelé kriticky poukazují na vysoké náklady na získávání úvěrů, které jsou jedním z faktorů působícím na pomalejší zlepšování kondice firem. Komplikace je to i v souvislosti s dlouhým výjezdem z krize, provázeným růstem cen paliv a energií, omezováním investic ze strany státu a celkově růstem nákladů.
Firmy by proto přivítaly snížení nákladů na získávání bankovních úvěrů. Jak vyplynulo z únorového šetření Svazu, zhruba 1/3 firem by pomohlo k výraznějšímu rozvoji snížení jejich nákladů na získání bankovního úvěru do 5%. Přibližně pětina zástupců firem uvádí, že by jim významně napomohlo, pokud by se jim podařilo snížit náklady na získání úvěru o 6 až 10%. A 15 procent respondentů zmiňuje dokonce potřebnost snížení těchto nákladů o více jak 10 %. Výhrady k výši nákladů na získání úvěrů nemá pouze 1/4 tuzemských firem.
Tuzemské firmy se v naprosté většině shodují v tom, že požadavky Evropské unie na přísnější regulace (BASEL III), předpokládající navýšení kapitálové přiměřenosti bank, se odrazí ve zvýšení jejich nákladů za služby bankám. „Firmy se v souvislosti s evropskými regulacemi obávají zvýšení nákladů a ve střednědobém horizontu i zhoršení přístupu k úvěrům,“ upozornil Jaroslav Hanák.
Podle některých analýz budou jen na navýšení kapitálu muset evropské banky vynaložit až 263 miliard eur. Tím by se tato regulace mohla negativně odrazit na vývoji celé české ekonomiky. (Například Rakouský svaz průmyslu odhaduje ve své studii z druhé poloviny loňského roku, že BASEL III by mohl zpomalit růst tamního HDP až o 0,5 % bodu ročně.)
Plný text vystoupení Jaroslava Hanáka, 1. viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, najdete na webové adrese: www.spcr.cz
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
