Hrubý domácí produkt (HDP) se podle bleskového odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v letošním prvním čtvrtletí zvýšil proti stejnému období roku 2009 o 1,2 %, proti předchozí čtvrtletí o 0,2 %. Tato dynamika nezohledňuje vliv cen, sezónnosti ani rozdílný počet pracovních dní – ukazuje výstup české ekonomiky v procentní změně jeho objemu.
Červen může zchladit
Přitom právě cenový vliv může způsobit, že v pořadí další odhad zpřesňující HDP České republiky, který bude zveřejněn v červnu, ukáže nižší tempo růstu nominálního HDP proti výstupu v reálném vyjádření. Hovoří pro to nízký růst spotřebitelských cen, deflace v okruhu výrobních cen (s výjimkou stavebnictví) a zejména směnné relace v zahraničním obchodě. U implicitního deflátoru se tak může objevit záporné znaménko po neustále klesajících hodnotách v jednotlivých čtvrtletích roku 2009 – ve čtvrtém kvartálu vykázal implicitní deflátor index 101,3, ale u spotřeby domácností s cenovým růstem pouze 0,1 % a s poklesy cen vývozu (-1,2 %) i dovozu (-3,7 %). Vzhledem k úvaze, že spotřeba domácností asi zůstala slabá vlivem situace na trhu práce a investice v pokrizovém útlumu pravděpodobně nemohly HDP v prvním čtvrtletí výrazně posílit, přispěl zřejmě k jeho růstu významně především český zahraniční obchod.
Kdo s koho
Jak lze hodnotit vykázaný růst? S ohledem na srovnávací základnu: objem HDP je menší než v kterémkoli čtvrtletí roku 2008 (loni v prvním čtvrtletí propadla česká ekonomika nejvíce ve své novodobé historii s reálným HDP ve výši 882 mld. korun a letošní přírůstek neposunul objem HDP na úroveň převyšující kvartální objemy roku 2008). Druhý pohled umožňující mezinárodní srovnání je zatím velmi kusý – dnes ráno měl Eurostat v tabulce uveden údaj za meziroční růst HDP v prvním čtvrtletí pouze u Litvy (-2,8 %) a Spojeného království (-3 %). Z tohoto pohledu je český růst pozitivem.
Tempo HDP tentokrát lépe odhadly trhy než ekonomové-analytici, z nichž většina byla výrazně optimističtější oproti flash odhadu ČSÚ. Tvůrci dat v ČSÚ však zveřejňují tento první odhad bez struktury výdajové strany. Na straně nabídky je růst zřejmý především v odvětvích zpracovatelského průmyslu hnaných produkcí automobilového průmyslu a na něj vázaných odvětví. V plusech se ocitla i některá odvětví služeb vázaných na výrobu, takže růst hrubé přidané hodnoty v ekonomice je konzistentní s výsledky produkčních statistik. Odhad výdajové strany HDP však dále trpí pouhým torzem dat z administrativních zdrojů.
Byli jsme mrtvější než ostatní
Pokud se tedy plusové znaménko u mezikvartální dynamiky v dalším odhadu českého HDP potvrdí, bude to znamenat, že česká ekonomika s vysokou mírou pravděpodobnosti skok ven z recese zvládla. Ve srovnání s Evropou přišel její pád později a podle ročních dat byl loni pokles HDP stejný jako v průměru za staré země či za evropskou sedmadvacítku. Je tu však jedno významné ale: ve skutečnosti byl propad české ekonomiky daleko prudší, protože k němu došlo z „větší výšky“. HDP za ČR v roce 2008 stoupl o 2,5 %, zatímco v unii o 0,7 %, rok předtím bylo skóre ještě dokonce 6,1 : 2,9. Bereme-li v úvahu vysoká tempa předchozích českých růstů, šlo o jeden z nejhlubších pádů ekonomické výkonnosti v evropském kontextu. Zda bude start na růstovou trajektorii oproti unijnímu průměru rychlejší, ukáže čas.
Autorka je analytička Českého statistického úřadu
Text informace s bleskových odhadem HDP v letošním prvním čtvrtletí vydané dnes v 9 hodin lze nalézt na Českého statistického úřadu.
