Výše zmíněný stav může vést až k nedostatku zásob pro pokrytí předpokládané poptávky. Zatímco Mezinárodní agentura pro energii předpovídá roční růst poptávky po zemním plynu ve výši 1,5 % až do roku 2030, její skutečný vývoj bude záviset na řadě jen obtížně předvídatelných faktorů.
Josef Pivoňka, partner Ernst & Young, situaci komentuje: „Intenzita a rychlost hospodářského oživení, ceny plynu, legislativa pro oblast energetiky a životního prostředí či dopady nových technologií, to vše jsou faktory, které poptávku po zemním plynu ovlivní. Za těchto okolností se společnosti obávají dalších investic do projektů na získávání zemního plynu a může se tak stát, že budoucí dodávky pro uspokojení poptávky nebudou stačit.“
Nejsilnější růst poptávky po zemním plynu se pravděpodobně bude nejvíce týkat nečlenských států OECD, zejména Číny, Indie a regionu Středního Východu, i když jakékoli předpovědi vývoje poptávky v těchto zemích jsou značně nejisté.
Horniny zamíchaly karty
Pro oblast Severní Ameriky, Evropy a Asie patrně sehraje důležitou roli dlouhodobý rozvoj těžby zemního plynu z alternativních ložisek, nacházejících se převážně v horninách. Tyto zásoby zemního plynu mají potenciál zamíchat kartami a změnit celosvětové rozložení nabídky a poptávky, respektive přispět k tomu, že se některé země stanou energeticky soběstačné. Skutečný význam těchto ložisek se však doposud nepotvrdil a ve spojitosti s nimi existuje množství otázek, mimo jiné nevyřešená vlastnická práva k podpovrchovým minerálům, dostupnost kvalifikované pracovní síly a odpovídajícího vybavení, přístup k potřebnému množství vody, obavy o životní prostředí a vyšší hustota obyvatelstva v některých oblastech.
„Za situace, kdy se zásoby zemního plynu nacházejí daleko od center poptávky a některé vlády ceny plynu na domácím trhu dotují, je obtížné cokoli předpovídat. V porovnání s historickým vývojem jsou ceny v současné době nízké v důsledku nadměrné produkce plynu. To je způsobeno kombinací nižší poptávky kvůli recesi, nárůstu samotné produkce, především pak z alternativních zdrojů v Severní Americe a nových zdrojů zkapalněného zemního plynu. Ropný a plynárenský průmysl hledí na stávající plynovou bublinu s obavami a společnosti budou tudíž jakékoli investice do nových projektů těžby zemního plynu pečlivě zvažovat,“ dodává Josef Pivoňka.
Něco ještě musí dozrát
Může se stát, že ne veškerá produkce zkapalněného zemního plynu z nových zdrojů nalezne kupce a na trhu tak budou figurovat dodatečné zásoby, jež půjdou na odbyt podle aktuálních potřeb. Většina produkce zkapalněného zemního plynu se však stále prodává na základě dlouhodobých smluv a za ceny odvíjející se od cen konkurenčních paliv. O skutečně globálním trhu se zemním plynem nebude možné hovořit, dokud se nezvýší se flexibilita dodávek, nedojde k rozvoji přepravní sítě mezi regiony a zároveň nevzroste konkurence mezi zpracovateli.
Zdroj: Ernst & Young