Studená vlna nad evropskou ekonomikou ovlivnila i hospodářství České republiky. HDP rostl v letošním druhém čtvrtletí podstatně pomaleji jak meziročně, tak zejména ve srovnání s prvním čtvrtletím. Zhruba stejně jako ve Švýcarsku. A příčina? Lidé ani vláda neutráceli a spotřeba tak byla meziročně zase o něco níž. Kvůli evropskému zpomalení zvolnil i český zahraniční obchod. A dynamika produktu vytvořeného v odvětvích ekonomiky byla dokonce oproti výsledku z prvního čtvrtletí meziročně pouze poloviční.
Utáhli jsme si opasky prakticky nejvíc v Evropě…
Lidé i vláda utráceli ve druhém čtvrtletí proti stejnému období loni zase o něco méně – pokles výdajů na spotřebu se v obou případech prohloubil (u domácností na – 0,7 %, vládní výdaje dokonce o 1,4 %. Logický byl i pokles mezikvartální. Smrštění u vydání na spotřebu je u nás v evropském kontextu alarmující. Z dosud zveřejněných dat lze na stránkách Eurostatu vyčíst, že více si utáhly opasky pouze domácnosti v Rumunsku. Dokonce i země s problémy svých veřejných rozpočtů nezasáhla studená sprcha v podobě šetření domácností – neomezují se totiž Italové ani Španělé, jen v Řecku spotřeba domácností reálně rovněž poklesla (-0,2 %), ale ne o tolik, co v České republice. Utrácí jen bohatý sever (Švédsko +2,6 %, Norsko +2,4 % Finsko dokonce +4,5 % v meziročním srovnání). A to jsme – co se restrikcí ovlivňujících příjmy domácností týká – zatím jen na počátku.
…a vládní výdaje v bleděmodrém totéž
Jestliže vládní výdaje na konečnou spotřebu stouply v EU o 0,4 % a v samotné eurozóně o 0,3 % (jen štědré Německo vydalo meziročně víc dokonce o 1,4 %), pak pokračující pokles vydání vládních institucí v České republice byl podle zatím dostupných dat Eurostatu druhý nejhlubší (hned po Slovensku s -3,3 %). Dál podle tohoto vzorku šetřila ve druhém čtvrtletí už jen řecká a francouzská vláda, obě méně než české vládní instituce (-0,2 %, resp. -1 % y/y). Je tak evidentní, že pokles vládních výdajů, který se podle statistiky o státním rozpočtu soustřeďoval v širokém měřítku nejen na běžné výdaje státu, ale procentně daleko výrazně na výdaje kapitálové, podváže budoucí český ekonomický růst zejména ve sféře stavebních investic. Ty mimochodem meziročně rovněž klesly, takže celkově vykázané zvýšení objemu peněz určených na tvorbu fixního kapitálu připadlo na investice do strojů.
Zahraniční obchod táhne, ale slábne
Dosud spolehlivý tahoun českého HDP, zahraniční obchod, zrazený oslabenou zahraniční poptávkou, nepřidal růstu tolik jako za letošní první tři měsíce. Tehdy se podílel na růstu ekonomiky plnými 2,3 procentními body (HDP stoupl o 2,8 %), ve druhém čtvrtletí už jen 1,6 procentními body (HDP vzrostl o 2,2 %). Ceny v zahraničním obchodě jeho nominálnímu tempu nepomáhaly (vzájemný poměr cen dovozu a vývozu hodnotu zahraničního obchodu snižoval).
Jak silné obavy jsou namístě?
Evropský HDP se ve druhém čtvrtletí zvýšil meziročně o 1,7 %, ale v prvním rostl o 2,4 %. Německá ekonomika zpomalila na 2,8 % ze silných 4,6 % z prvního čtvrtletí. U nás byl pokles v procentních bodech trochu mírnější (z +2,8 % na 2,2 %). Znamená to, že vývoj je u nás příznivější? S tím opatrně. Utkali jsme se sice s krizí úspěšněji než v Evropě, náš propad byl menší, proti Německu dokonce významně. Z krize jsme také vystoupili rychleji, s oživením prakticky srovnatelným s Evropou. Teď však stojíme čelem zasekávající se evropské poptávce ohrožené z pohledu německých exportů i nižším tempem největších asijských ekonomik. Aby toho nebylo dost, podle nových zakázek a vývoje tržeb v průmyslu je na pokraji stagnace i prudce snížená poptávka v tuzemsku.
Vláda avizuje, že bude dále škrtat. Ani lidem neumožní zatím pouze opatrný růst mezd – ve veřejném sektoru jejich opětovný meziroční pokles – utrácet výrazně víc než ve druhém čtvrtletí. A práce také není jistá, jak ukázal po sezónním očištění mezikvartálně již opět stagnující trh práce. Riziko dalšího oslabení růstu české ekonomiky vzrůstá.
Více na: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp090811.doc
Foto: © mipan - Fotolia.com
