Ministerská předloha z našeho úhlu pohledu dramaticky nesnižuje prostor pro soukromé investice a osobní spotřebu. Zdá se, že si je vláda vědoma mnoha vnějších rizik, která by mohla ovlivnit konečný výsledek hospodaření státu v roce 2015, a proto považujeme takový návrh za poměrně konzervativní.
Přes výše uvedenou opatrnost je tempo konsolidace veřejných financí méně ambiciózní než by mohlo být. Rok 2015 bude pro českou ekonomiku, která vyšla z recese, po řadě druhým rokem hospodářského růstu. Deficit i tzv. strukturální deficit by proto mohl být na nižších hodnotách než v návrhu obsažených 2,3 %, resp. 2,2 % HDP.
Kdyby jen velmi pozvolné snižování schodků...
Formálním příznakem prorůstového charakteru návrhu by mohlo být krátkodobé zvýšení schodku veřejných rozpočtů. Deficitní hospodaření vlády však má podle schváleného návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu pokračovat i v dalších letech. Kdyby jen velmi pozvolné snižování schodků v letech 2016-2017, čili v období pokračujícího 2,5% hospodářského růstu, bylo vyvoláno např. snížením sazeb pojistného, které podnikatelé odvádějí z mezd zaměstnanců, tedy snížením dodatečných nákladů práce, které patří v rámci EU k jedněm z nejvyšších, měla by HK ČR pro skromné ambice vlády větší porozumění.
HK ČR by dále ocenila, kdyby byl jen opatrný návrat k nízkým hodnotám deficitu před startem hospodářského růstu výsledkem zvyšování veřejných výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací jako hnacího motoru ekonomiky, bez kterého čeští podnikatele v globální konkurenci stěží obstojí.
