V realitě tomu tak ale často není. A na slovo povolaní, zejména z finančního sektoru, se k edukaci staví poměrně dietně. Pokud se však instituce užívající nejvyššího respektu ve svém oboru, zejména banky, včetně centrálních, k tématům nezačnou stavět více čelem a otevřeněji, budeme se místo srozumitelného, transparentního a dobře fungujícího prostředí nuceni nadále pohybovat v prostředí zastaralém, pomalém a nevyhovujícím dnešním potřebám.
Často skloňovanými a nepřesně navnímanými výrazy jsou e-money a krypto, dalším tématem k diskuzi je pak často, jaký je mezi nimi vlastně rozdíl. Obrovský, na počátku již v subjektu emitenta.
U e-money je emitentem instituce, která splnila zákonem stanovené povinnosti, získala licenci příslušného regulátora, a zároveň zajistila zachování spojení s klasickou formou peněz.
U krypta jsou peníze vydávány a kontrolovány pouze svými vydavateli, kteří nepodléhají specifickým regulacím a hodnota vypovídá o důvěře a víře v hodnotu těchto prostředků, kterou se k ní její uživatelé rozhodli pojmout.
Pozitivním zábleskem v této oblasti je centrální banka Slovenska, která se velmi osvěžujícím způsobem vyjadřuje k problematice nových trendů souvisejících s digitalizací finančního prostředí, včetně krypta. Svou dikcí edukuje tak, aby společnost měla možnost benefitovat z přínosů moderní doby, a zároveň měla dostatečnou informační bázi pro bezpečné seznamování se s používáním nových technologií v transakčním a finančním světě. Již několik let realizuje aktivity jako inovativní hub či sandbox, kde odborníci z mnoha odvětví diskutují a testují novátorská řešení a nápady.
Zuzana Stehlíková, expert na digitální finanční služby IC Group
