Index globální dynamiky: V atraktivitě pro investory nasadilo Polsko českým "Pepíčkům Knedlíčkům" trhák

5. 1. 2014

Sdílet

Donedávné sousedy v pořadí dnes dělí šestnáct míst – Polsko je 24., Česko 40. Po dvaceti letech svobodné ekonomiky je jasné, že naši severní sousedé, i díky koncepční práci posledních let, smazali svůj historický hendikep a začínají Česku ukazovat záda.

Ještě před více než rokem bylo v pořadí Indexu globální dynamiky (GDI) společnosti Grant Thornton, který hodnotí atraktivitu 60 zemí celého světa pro zahraniční investory, Polsko na 28. místě sousedem České republiky, která se umístila jen stupínek pod ním. V přehledu ze závěru loňského roku je dělí 16 míst ve prospěch našeho severního souseda. Polsko na celkově 24. místě nasadilo celkově 40. Česku drtivý trhák. Celkový bodový rozdíl narostl z 1,5 na 5,7 bodů, když se Poláci oproti Čechům zlepšili prakticky ve všech sledovaných oblastech.

 

 

2012

2013

vzestup/pád

Česká republika

29.

40.

-11 míst

Polsko

28.

24.

+4 místa

Umístění v průzkumu GDI: 2013 vs. 2012

 

Češi se nemohou vymlouvat na Evropu 

Nedávný průzkum ukázal, že si Česká republika v atraktivitě pro zahraniční investice nevede nejlépe – za poslední rok se propadla z 29. až na 40. místo. Znepokojující je ale také bližší pohled na data výzkumu. Ta ukazují, že pokles není spojen jen s problémy globální konkurenceschopnosti, kterým čelí všechny evropské země. Česko si oproti loňsku pohoršilo i vůči svým sousedům, včetně toho ekonomicky velmi významného Polska. V kombinaci s velikostí trhu osmé nejlidnatější evropské země je to pro Českou republiku velmi špatná zpráva.

 

Poláci se zlepšili ve všem 

Index globální dynamiky (GDI) je metodika hodnocení potenciálu jednotlivých zemí, která sleduje celkem pět oblastí, které jsou pro investory důležité: podnikatelské prostředí, vyspělost vědy a technologie, pracovní sílu a lidský kapitál, finanční prostředí a ekonomické podmínky a růst. Jednotlivým oblastem přiřazuje index skóre 0 až 100 a průměr těchto pěti hodnot pak dává výsledek dané ekonomiky. Při porovnání výsledků obou zemí z roku 2012 a 2013 je jasné, že Poláci se oproti České republice zlepšili prakticky ve všech sledovaných oblastech a buď stahovali český náskok, nebo se Česku vzdalovali.

 

oblast hodnocení

rozdíl v hodnocení 2012/2013 (stupnice 0-100 bodů)

celkové hodnocení

náskok Polska se zvětšil

o 4,2 bodu

na 5,7 bodu

podnikatelské prostředí

náskok ČR se zmenšil

o 1,4 bodu

na 5,3 bodu

vyspělost vědy a technologie

náskok ČR se zmenšil

o 2,1 bodu

na 9 bodů

pracovní síla a lidský kapitál

náskok Polska se zvětšil

o 8,1 bodu

na 8,9 bodů

finanční prostředí

náskok Polska se zmenšil

o 0,9 bodu

na 13,5 bodu

ekonomické podmínky a růst

náskok Polska se zvětšil

o10,3 bodu

na 20,3 bodu

GDI: porovnání bodových zisků České republiky a Polska 2013 vs. 2012

 

V oblasti ekonomických podmínek a růstu nyní Polsko vede nad Českou republikou o drtivých 20,3 bodu, ve finančním prostředí se náskok Polska mírně zmenšil, stále ale má nad Českou republikou náskok 13,5 bodu. Téměř devět bodů dělá převaha Polska v pracovní síle a lidském kapitálu, přičemž většinu svého náskoku Polsko vybudovalo během posledního roku. Češi sice mají nad Poláky stále ještě náskok ve vyspělosti vědy a technologie a podnikatelském prostředí, i zde ale Poláci svůj hendikep zmenšují.

 

Nad Vislou mají vizi 

„V minulosti Česká republika úspěšně konkurovala téměř čtyřikrát lidnatějšímu Polsku díky tomu, že dokázala využít své výhody tradiční průmyslové země, která si historicky zachovala kontinuitu své produkce, know-how a do značné míry i svůj lidský potenciál. Po dvaceti letech svobodné ekonomiky je jasné, že Polsko, i díky koncepční práci posledních let, smazalo svůj historický hendikep a začíná České republice ukazovat záda. Tempo, kterým se to děje, je pro Česko alarmující,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Kincl, partner poradenské společnosti Grant Thornton Advisory. „Pokud někdo hledá důkaz toho, nakolik se nekoncepčnost, nejistota a neustálé změny podnikatelského prostředí a ekonomických pravidel promítají do konkurenceschopnosti země, může si Českou republiku posledních let vzít za odstrašující případ. Porovnání s Polskem nám ukazuje, nakolik je tento problém akutní.“

 

GDI sleduje pět oblastí dynamiky 

V kontextu ekonomické krize můžeme sledovat, že úspěšný je ten, kdo dokáže oslovit investora. Přesně touto optikou se na jednotlivé státy dívá Index globální dynamiky. Sleduje tyto oblasti, které jsou pro investory důležité: 

  1. podnikatelské prostředí, (podmínky pro zahraniční obchod, zákony regulující soukromé podnikání a hospodářskou soutěž, politickou stabilitu státu, rizika vyplývající z právního systému a státních regulací),
  2. vyspělost vědy a technologie (širokopásmové připojení – jeho rozšířenost a růst počtu linek, podíl investic do vědy a výzkumu, růst výdajů na IT technologie),
  3. pracovní sílu a lidský kapitál (růst produktivity práce, míru nezaměstnanosti, délku školní docházky, procento obyvatel mladších 30 let),
  4. finanční prostředí, (kvalitu zákonů upravujících finanční operace, dostupnost střednědobých úvěrů, objem fúzí a akvizic a jeho růst, podíl soukromého sektoru na HDP, růst přímých zahraničních investic, výši korporátních daní),
  5. ekonomické podmínky a růst (reálný růst HDP, spotřebu na hlavu, změnu hodnoty akciového trhu).


Kategorie a indikátory byly vybrány na základě expertní analýzy analytické a zpravodajské sekce magazínu The Economist EIU (Economist Intelligence Unit, http://www.eiu.com). Informace byly získány z celé řady zdrojů, včetně zpráv EIU, Světové banky, Thomson Financial a UNESCO.

 

Další související informace přinášíme zde a zde

 

 

 

bitcoin_skoleni