Nejnovější cenový vývoj hraje do noty centrálním bankéřům, spotřebitele však pravděpodobně netěší. Spotřebitelské ceny se v lednu zvýšily ve srovnání s předcházejícím rokem o 2,2 %. Tento růst představuje další zrychlení vzhledem k už tak silnému prosincovému výsledku, kdy ceny rostly o rovná dvě procenta.
Spolu s potravinami a nealkoholickými nápoji byly motorem meziročního růstu také pohonné hmoty. Cenovky na potravinách a nealko nápojích byly ve srovnání s lednem loňského roku přeceněny na úroveň o 3,5 % vyšší. Tabule na čerpacích stanicích ukazovaly cenu pohonných hmot, která se od té loňské lišila o více než 11 %. Vlivem zavedení první fáze elektronické evidence tržeb bylo viditelné i zdražení v restauračních a kavárenských zařízeních, kdy se ceny zvedly v průměru o 6,8 %. Seznam zboží obsažených ve spotřebním koši, které na index spotřebitelských cen působí v opačném směru a podílí se tak na snižování meziroční cenové hladiny, se postupně zužuje. Levněji než před rokem jsme byli schopni pořídit například bytové vybavení a méně peněz jsme vynaložili i v kategorii pošty a telekomunikace. Cenově lépe se cítí i domácnosti vytápěné plynem, jeho cena totiž za loňskou úrovní ztrácí více než 5 %.
Otázka cenového vývoje se v posledních měsících dostává stále více do popředí zájmu. Od dosažení inflačního cíle jsou diskuze o exitu z kurzového závazku stále frekventovanějším tématem. Ukončení devizových intervencí už klepe na dveře. Centrální banka komunikuje jako pravděpodobný termín ukončení tohoto režimu polovinu letošního roku. Očekáváme však, že dřívější „timing“ je stále pravděpodobnější.
Autor je hlavním ekonomem Moneta Money Bank.
