Generální finanční ředitelství ve výše uvedené souvislosti vydalo 20. ledna 2014 informaci k uplatňování nároku na odpočet DPH při výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Před 1. lednem 2013 byl zelený bonus považován za úplatu za službu ekologického způsobu výroby elektrické energie, neboť mezi výrobci a provozovateli regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy („provozovatelé“) existoval přímý smluvní vztah. Služba tak představovala zdanitelné plnění podléhající dani na výstupu.
Od 1. ledna 2013 došlo k zásadní změně v poskytování podpory výrobcům, jež ovlivnila uplatňování DPH. Nové postavení v celém systému podpory zaujímá operátor trhu – společnost OTE, a. s. Na rozdíl od provozovatelů společnost OTE neobdrží žádné plnění, k němuž by byl zelený bonus protiplněním tak, aby byly naplněny znaky poskytnutí služby za úplatu jako nezbytného předpokladu k uplatnění DPH. Dle zákona o DPH se nejedná ani o úplatu od třetí osoby za plnění poskytnutá výrobcem, která by měla vstupovat do základu daně. Bonus nelze považovat ani za dotaci k ceně, neboť výrobce nemá povinnost dodávat elektřinu se slevou. Zelený bonus tak od roku 2013 nepodléhá DPH.
Pokud výrobce vyrábí elektřinu i pro vlastní spotřebu, má při pořízení fotovoltaické elektrárny po 1. dubnu 2011 povinnost uplatnit při koupi nárok na odpočet DPH v poměrné výši (před 1. dubnem 2011 mohl být při pořízení elektrárny uplatněn plný odpočet daně a v případě soukromé spotřeby se uplatnila fikce dodání zboží). Pokud se nemění poměr použití elektřiny pro ekonomické a soukromé účely, změna režimu DPH u poskytování zeleného bonusu od roku 2013 nevede k dodatečnému zdanění na výstupu ani ke změně poměrného koeficientu. Přijaté zelené bonusy se nezapočítávají ani do výpočtu koeficientu pro odpočet DPH v krácené výši.
Zdroj: KPMG
