Pro Českou republiku jde o výsostně aktuální téma, které může pomoci řešit i nedostatek pracovních sil. Zdá se, že vláda podcenila svou úlohu a nevynaložila v této oblasti dostatek úsilí. Konjunktura, která vedla ke zvyšování poptávky, a tím i výroby, narazila na problém náročnosti na pracovní sílu. Roztočená spirála mzdových požadavků ukázala na náš zásadní problém, kdy podniky přestávají být ziskové, i když jejich zaměstnanci jsou stále méně ohodnoceni než v zemích na západ od nás. Samozřejmě hlavní zodpovědnost je na firmách samotných a následující doba ukáže, kdo využil příznivé podnikatelské prostředí minulých několika let k modernizaci výroby a kdo nikoli. Ovšem ne každá organizace má na to, aby byla vizionářem, proto by zde měly být stimuly, které především ty menší podniky posunou vpřed. Následující roky budou vizitkou vlády, jak účelně využila tzv. strukturální fondy z prostředků EU, které – jak název napovídá – jsou tady k tomu, aby vylepšily strukturu české ekonomiky. Pokud jde o další vládní nástroj, tedy investiční pobídky, tak zde už je jasné, že naše vláda žádnou vizionářskou roli neplní a že jen dohání ekonomickou realitu, kterou zaspala. Jak jinak totiž vysvětlit, že až letos se má jako kritérium poskytnutí investiční pobídky změnit poměrně přísná podmínka na vytvoření a udržení nových pracovních míst, která ztratila smysl.
Pomoc malým a středním firmám při jejich digitální transformaci neřeší jen strukturální fondy. Paralelně s nimi běží například evropský projekt DigitaliseSME, kterého se mohou zúčastnit i české podniky. Ty mohou získat především odbornou pomoc s rozvojem digitálního marketingu, automatizace komunikace se zákazníky nebo zefektivnění vnitřních procesů s využitím digitálních nástrojů. „Celá digitální transformace je a měla by být o efektivitě, produktivitě a zlepšení péče o zákazníky,“ říká k základní motivaci firem pro účast v projektu DigitaliseSME jeho koordinátorka Tereza Šamanová ze sdružení CzechInno. „Pokud firmy nezlepší tyto tři zásadní oblasti, které jsou nedílně propojené, riskují, že je v příštích pěti až deseti letech předstihne jejich dynamičtější konkurence,“ doplňuje Tereza Šamanová. Náklady na zajištění odborného poradenství jsou kryty z rozpočtu EU a hostitelská firma hradí přizvanému specialistovi pouze ubytování. Zájem již projevilo téměř na 130 firem z celé Evropy, pro které je připraveno pracovat více než 80 odborníků – digitálních enablerů ze všech evropských zemí.
Průmysl 4.0: Zatím zaostáváme
Digitalizace ekonomiky se často spojuje s „buzzwordem“ Průmysl 4.0. Přestože tento pojem přišel ze sousedního Německa, povědomost o něm je u nás překvapivě nízká. Nejde přitom jen o inovaci produktů a materiálů, mnohem více je to o vzájemné integraci lidí, dat a strojů. Zajímavé srovnání situace u nás a v USA přinesl průzkum mezinárodní poradenské společnosti BDO, který ukázal, jak jsou české podniky v zavádění prvků Průmyslu 4.0 ve srovnání se Spojenými státy pozadu. V USA je s pojmem Průmysl 4.0 obeznámeno 99 % vedoucích pracovníků z průmyslového sektoru. Průmysl v USA je na zásadní změny připraven lépe než český, v němž 30 % manažerů o Průmyslu 4.0 nikdy ani neslyšelo a jen necelá polovina (46 %) ví, co znamená. „Potvrdilo se naše očekávání, že pojem Průmysl 4.0 je ve Spojených státech mezi odborníky ve výrazně širším povědomí. Naopak v zavádění prvků čtvrté průmyslové revoluce nejsou české podniky tolik pozadu. Průzkumy odhalily, že v USA tak činí 59 % středně velkých průmyslových podniků a v České republice se jím zabývá polovina společností,“ porovnává nejnovější výsledky Petr Kymlička, partner poradenské společnosti BDO.
Mezi nejrozšířenější prvky Průmyslu 4.0, které americké firmy již aktivně využívají, patří cloudová řešení (63 %), pokročilá analytika dat (60 %) a internet věcí (59 %). Do budoucnosti se nejvíce plánují zaměřit na umělou inteligenci (46 %) a 3D tisk (43 %). Stranou zřejmě nezůstane ani rozšířená a virtuální realita (34 %). Všechny tyto nové technologie mohou představovat hrozbu pro zavedené podniky. Novým hráčům se snižuje překážka vysokých vstupních nákladů a do tradičních odvětví tak může vstupovat netradiční konkurence. Často zmiňovaným příkladem je třeba průmyslové využití 3D tisku.
Článek vyšel v ročence Top 100 ICT firem v České republice.
