Zavedené obchodní modely v IT, jako jsou zakázkový vývoj, prodej licencí nebo pravidelné poplatky za údržbu a aktualizace, přestaly ve světě rychlých inovací, digitální transformace a globální konkurence stačit. S nástupem cloudových služeb přišla i první velká změna ve způsobu plateb za IT služby, kdy trvalé licence nahrazuje předplatné. Ale vývoj se nezastavil, protože zde máme i obrovský trend digitální transformace, v rámci které společnosti zkoušejí, implementují a různě kombinují celou řadu různých IT řešení a služeb, jež mají samy o sobě různé obchodní modely.
Některé fimy tak mění zažité pořádky a přinášejí tzv. disruptivní, neustále se vyvíjející obchodní modely, které výrazně podporující inovace a vývoj nových služeb. Setkáváme se s nimi všude – od podnikového softwaru, kde si ve virtuálním tržišti jednoduše naklikáme nové služby, přes cloudové aplikace se základní nabídkou funkcí poskytovaných zdarma a příplatky za extra služby, až po platformy typu Uber, které spojují drobné poskytovatele služeb do jediného prostředí s konzistentním zákaznickým zážitkem a jednotnými podmínkami použití.
Plaťte za to, co používáte
Dodavatelé (nejen) podnikového softwaru se již delší dobu snaží přesvědčit své zákazníky, že už nemají kupovat tzv. trvalé licence (které už v některých případech ani nejsou dostupné) a následně je využívat několik let, ale že je pro ně výhodné přejít do režimu pravidelného předplatného, za které získají vždy nejnovější verze programů. Na rozdíl od trvalých licencí má být pro firmy také jednodušší řídit investice do potřebného počtu předplatných podle aktuálních nároků.
Komu se takový obchodní model vyplatí? Pro dodavatele softwaru znamená distribuce na základě předplatného průběžný zdroj příjmů. Zákazníkům má model předplatného poskytnout jistotu aktualizací a nových funkcí, stejně jako flexibilitu v počtu čerpaných předplatných podle aktuální potřeby. Ale vyplatí se předplatné také finančně? Obecně se ukazuje, že firmy vystačí s trvalou licencí delší dobu, než aby se jim vyplatila nižší cena předplatného, které je ale nutné platit každý rok. Záleží tedy spíše na tom, jak moc se mění počet zaměstnanců, resp. potřebný počet licencí či předplatných.
Zdarma, nebo za peníze?
Tzv. freemium má svoje úskalí, nic na světě totiž není skutečně „zdarma“.
Velmi disruptivním obchodním modelem je tzv. freemium model, který najdeme nejen u podnikového softwaru a cloudových služeb. V rámci tohoto modelu je určitá základní úroveň služby a funkcí poskytovaná zdarma, pouze na základě registrace. Další funkce, služby, úložná kapacita, technická podpora, možnosti integrace atd. ale už jsou poskytované na základě platby, nejčastěji formou předplatného.
Freemium model je extrémně výhodný pro firmy, které začínají s digitální transformací, nebo například budují nové týmy a vytvářejí nové služby pro svoje zákazníky. Díky základním verzím softwaru či služeb dostupným zdarma může firma tyto produkty začít používat ihned a bez vstupní investice a teprve později, na základě dalšího vývoje, se rozhodnout o přechodu na placenou verzi.
Také freemium má ale svoje úskalí. Typicky v tom, že nic na světě není skutečně „zdarma“. Za bezplatné využívání softwaru či cloudových služeb se často platí daty a informacemi. Také je nutné předem zvážit omezení freemium verze a cenu za plnou variantu služby či softwaru (nebo různé úrovně placených verzí), protože pozdější přechod ke zcela jiné službě bývá časově i finančně velmi náročný. Firma by tedy měla předem vědět, zdali, až freemium verzi softwaru či služby svými požadavky „přeroste“, bude jí vyhovovat i některá z placených verzí.
Vyberte si na tržišti
Velmi populárním disruptivním obchodním modelem je tržiště – marketplace. Podstatou tohoto modelu je zpřístupnění různých komponent řešení ve společném prostředí, kde si zákazník (firma) sám zvolí, které funkce a doplňky bude používat. Zajímavé jsou především takové marketplace platformy, ve kterých jsou zpřístupněné komponenty a funkce od více různých dodavatelů.
Marketplace lze kombinovat s dalšími obchodními modely, kdy je například část komponent a doplňků poskytovaná jako freemium, některé za předplatné a jiné zase za jednorázový poplatek. Z obchodního modelu typu tržiště těží jak provozovatel marketplace platformy (který si bere provize z prodeje komponent poskytovaných dalšími dodavateli), tak i zákazníci, kteří si snadno poskládají řešení podle svých potřeb.
Vývojáři jednotlivých doplňků se pak mohou díky marketplace platformě, která je pod kontrolou hlavního dodavatele služby či řešení, dostat i k zákazníkům, kam by si jinak jen těžko hledali cestu. Model marketplace je typický pro cloudové služby typu PaaS (Platform-as-a-Service) či IaaS (Infrastructure-as-a-Service), jako jsou Microsoft Azure nebo třeba Amazon Web Services.
Také tržiště s komponentami má ale svoje úskalí. Pokud se firma rozhodne využívat některou z platforem právě na základě konkrétních doplňků dostupných v rámci tržiště, nemá garantováno, že je budou jejich tvůrci, obzvlášť pokud jde o třetí, na provozovateli platformy nezávislou stranu, dále vyvíjet, aktualizovat či jinak podporovat.
Cokoli na vyžádání
Obrovský rozmach zažívá v době digitální transformace obchodní model typu on-demand – tedy dodávka produktů či služeb na vyžádání. Model, který na počátku využívaly například internetové „videopůjčovny“, se rozrůstá i do dalších oblastí, kde existuje poptávka po produktech a službách, jež ale jejich zákazník nemusí – a často ani nechce – přímo vlastnit. Typickou on-demand službou je například taxislužba Uber nebo jakékoli jiné služby založené na sdílení, a nikoli vlastnictví určité věci.
Spojení majitelů určitých prostředků, ať už jsou to dopravní prostředky (Uber), ubytovací prostory (Airbnb), nebo koloběžky (Lime), ale stále častěji třeba také zdroje energií, pracovních kapacit atd., do společného obchodního prostředí má velký přínos pro provozovatele příslušných platforem i jejich zákazníky. Ti těží z dostupnosti aktuálně potřebných prostředků v rámci jediného prostředí – službu mají k dispozici, kdykoli a kdekoli se zrovna nacházejí, za stejných podmínek a se stejným komfortem.
Podobně jako v obchodním modelu marketplace mají koncoví dodavatelé služeb možnost propojit se se zákazníky, které by jinak jen těžko oslovili. Také model on-demand má ale pro klienty svá rizika. Především je třeba počítat s možností naplnění kapacit na straně poskytovatelů služeb, kteří pak v době, kdy to bude zákazník nejvíce potřebovat, nebudou schopní službu poskytnout.
Správný model pro každé podnikání
Bezpochyby jsme nevyčerpali všechny moderní obchodní modely, které reagují na obrovskou míru digitalizace a často i vytvářejí zcela nové obory podnikání. I současná krize kolem pandemie čínského koronaviru ale jasně ukazuje, že správně zvolený obchodní model může být klíčovým faktorem pro životaschopnost podnikání v různých nečekaných situacích.
