Nejsem profesionální investor, a tak vždycky když slyším slovo „korekce“, jako první se mi vybaví cela se zostřeným režimem někde v nápravném zařízení, tedy takový trest v trestu. O korekcích se mluví hodně a důrazně především v situaci, kdy jde o pokles, což celkem chápu, zní to lépe než „ztráta“. Ale já se pořád nemohu zbavit dojmu, že ta korekce je vlastně trest za to, že jsem peníze investoval.
Čekání na návrat
Předchozí zkušenosti říkají, že dříve nebo později se trhy vrátí na původní úroveň a růst bude pokračovat. Každá krize je jiná a trvá různě dlouho, takže je jen velmi obtížné najít vhodnou analogii, velké propady akciových trhů poslední doby ilustruje na příkladu indexu S&P500 naše tabulka.
Negativních dopadů spojených s virovými epidemiemi jsme zažili více. Dvě z poslední doby byly lokální: SARS (Čína, 2003) a MERS (Jižní Korea, 2013). V obou případech propad ekonomiky i její zotavení trvalo přibližně dohromady šest měsíců a její průběh měl tvar typické V-křivky.
Naproti tomu globální chřipkové epidemie trvaly déle, delší byl i propad, a ještě delší následné zotavení: asijská chřipka (1956–1958, odhadovaný globální počet obětí okolo dvou milionů), honkongská chřipka (1968–1969, globální počet obětí milion). V prvním případě trval návrat na původní hodnoty rok, ve druhém případě tři. Zajímavé je, že epidemie nebo pandemie neměly podstatný negativní vliv (nebo jen přechodný) na makroekonomické ukazatele, jako je HDP. To platí i o té největší pandemii moderní doby, kterou byla španělská chřipka z let 1918–1920 a kde nejnižší odhad činí 17 milionů obětí globálně a nejvyšší se blíží číslu 100 milionů.
První odhady může poskytnout situace z Číny, kde již koncem března registrovali nové případy onemocnění COVID-19 prakticky jen u těch, kteří se do Číny vracejí z ciziny. Na ekonomické ukazatele je brzo, ale už vidíme třeba pozvolný nárůst dopravy nebo spotřeby surovin. Obojí ukazuje na začátek návratu k původnímu stavu, o čemž ostatně také svědčí obnovená schopnost opět vyvážet zdravotnický materiál.
Pomoci může odložená spotřeba
Byznys se může částečně zahojit na efektu odložené spotřeby. Během krize spotřebitelé nemají možnost si některé služby nebo produkty na trhu opatřit nebo s jejich pořízením váhají kvůli nejistým časům, firmy i spotřebitelé šetří. Po odeznění krizového období se ale situace změní a objeví se hlad po spotřebě, kterou si lidé dosud odpírali. Problém je v tom, že trh nemusí být na nárůst poptávky připravený a nebude schopný ji uspokojit. Na nárůst poptávky bylo potřeba připravit se včas. Nouzový stav máme do 17. května a je otázka, zda a na jak dlouho se případně může prodloužit.
V některých sektorech, kde není možné nabídku zboží a služeb dostatečně škálovat, nebude jednoduché zvýšené poptávky využít. Bohužel jde o sféry, které byly současnou situací velmi poškozeny, jako jsou cestovní ruch nebo doprava. Tam nezbývá než napřít marketingové úsilí na to, aby zákazníci byli motivovaní své požadavky rozložit do delší doby, a tak zploštili a prodloužili křivku poptávky.
