Specifický je především problém nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost. Ti jsou totiž nejen předpokladem moderního technologického rozvoje, ale současně i nutnou podmínkou fungování současně používaných systémů. Potvrzuje to i nedávný mezinárodní průzkum, který uskutečnila agentura Opinium na základě zadání Trend Micro, jehož se zúčastnilo přes tisíc IT pracovníků s rozhodovacími pravomocemi, kteří jsou zodpovědní za bezpečnost. Organizace proto budou muset hledat nové způsoby, jak zajistit bezpečnost své podnikové informační architektury. Většina z nich vidí řešení v pokročilých automatizačních technologiích s využitím umělé inteligence, zaměří se na podporu dalšího vzdělávání svých zaměstnanců nebo sáhnout k outsourcingu služeb. Analytická společnost Gartner odhaduje, že počet neobsazených pozic v oblasti kyberbezpečnosti by se měl do konce roku 2020 zvýšit z loňského jednoho milionu na jeden a půl milionu. Nedostatečné pokrytí lidskými zdroji je tak podle Gartneru hlavní překážkou pro zavádění nových a účinných bezpečnostních technologií.
Problém velkých měst
Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou zaměstnání v IT oborech je nejvíce viditelná ve velkých městech, kde sídlí řada technologických firem. V Praze je na první příčce mezi chybějícími specialisty právě nedostatek odborníků na informační technologie. Není proto divu, že řada firem, jejichž činnost je podmíněna využíváním IT, se stále více poohlíží po regionech. Po Brně a Ostravě se jako další silné technologické centrum ukazuje třeba Olomouc, jako perspektivní se jeví i další města v regionech, často tam, kde je univerzita.
Zachrání nás dívky?
V rámci studia IT oborů napříč Evropou je patrný výrazný nepoměr mužů a žen. Podle zjištění analytického projektu Evropa v datech činí podíl vysokoškolských studentek informačních technologií v evropských státech v průměru 18 %. Zatímco v Řecku a Bulharsku se poměr studentek přehoupl už přes 30 %, v České republice tento podíl dosahuje jen 15 %. I když na tom se zastoupením žen se zájmem o studium informatiky nejsme nejhůře (na posledním místě je Belgie s 8 %), stále jsou zde velké rezervy.
Jednou z brzd, pro které dívky váhají se studiem IT, je totiž i velké zastoupení mužů, kteří v daném oboru již pracují. Agentura Arlington Research uskutečnila průzkum pro společnost Kaspersky Lab, ve kterém mezi 5 000 evropskými IT profesionály zkoumala vnímání genderových rozdílů v rámci IT oboru, případný zájem a motivy pro práci v tomto oboru. Studie například poukázala na to, že celých 38 % žen se zájmem o technologie odradí před vstupem do oboru skladba týmů, kde pracují především muži. Není to předsudek, ukázalo se, že ženy převládají pouze v 7 % kolektivů. Také 53 % IT profesionálek napříč Evropou v průzkumu uvedlo, že by nechtěly pracovat v organizaci, kde je velký nepoměr mezi muži a ženami.
Je zřejmé, že univerzity by měly pokračovat v úsilí získat pro IT obory více studentek, pomoci by v tom mohly jistě i státní orgány a nižší stupně škol. Jde totiž i o atraktivní povolání, na tom se dotazovaní profesionálové shodli: tři z pěti jej považují za stimulující, polovina za dobře finančně ohodnocené a jen necelá čtvrtina svou práci považuje za stresující. V těchto parametrech hodnocení svého zaměstnání nebyly podstatné rozdíly mezi odpověďmi mužů a žen.
Pro snazší vstup žen do kariéry v IT společnostech by vylo vhodné zamyslet se i nad způsobem výběru kandidátů. „Při náboru v technologických firmách by se také primárně nemělo hledět na programátorské dovednosti, ale i na přesahující schopnosti a jaký může mít žena celkový vliv na tým,“ komentovala to Wincie Wongová, zakládající členka charty Tech She Can společnosti PwC.
Kreativní HR
Nedostatek lidí a často i osobnostní specifika lidí, kteří v IT pracují, nutí pracovníky, zodpovědné za lidské zdroje, ke kreativnější práci s benefity a organizaci pracovních týmů. Stravenky již nikoho neoslní, standardem začíná být pružná pracovní doba, moderní kanceláře se zónami pro odpočinek a odreagování, roste důraz na vlastní organizaci času. I když hlavním faktorem jsou mzdové podmínky, hledání a udržení IT talentů stojí stále více úsilí. Zvláště v případech, kdy u nás vznikají velká centra, kde na mezinárodních projektech pracují stovky lidí – a takových zde není málo. Firmy neváhají organizovat komunity zájemců o specifické technologie, které kromě profesních zahrnují i volnočasové aktivity, spolupracují s vysokými školami a nabízejí stáže studentům. Často pracovní náplň umožňuje vykonávat zaměstnání i mimo kancelář, a to může mít podobu od občasné práce z domova až po digitální nomádství, které představuje spojení práce a cestování.
I když zatím nepatříme v tomto segmentu ke světové špičce, tento způsob práce je populární i u nás, a to stále více. Rezervy zde jsou, na špici jsou patrně USA, kde se podle průzkumu společnosti MBO Partners za digitální nomády prohlašuje 4,8 milionu Američanů. Digitální nomádství není vyhrazené jen pro lidi, kteří jsou na volné noze. Firmy stále častěji umožňují svým zaměstnancům alespoň na čas vycestovat do zahraničí a práci si vzít s sebou. „Pokud tomu nebrání technické nebo praktické důvody, jsem jednoznačně pro, aby firmy poskytly svým zaměstnancům možnost si digitální nomádství na nějaký čas minimálně vyzkoušet,“ myslí si HR ředitelka reklamní agentury Ogilvy Žaneta Lohrová Jedličková.
