„Česko se bez zahraničních pracovníků neobejde, nezaměstnanost je v tuzemsku nízká a firmy potřebují další a další zaměstnance,“ říká Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti McROY Czech. Otázkou je, jaké uplatnění najdou na trhu práce lidé ze Sýrie či afrických zemí. Právě z těchto míst nyní do Evropy míří největší vlna migrantů. „V současné době umísťujeme v českých firmách nejčastěji cizince ze Slovenska, Rumunsku, Bulharska a Polska,“ uvádí Tomáš Surka.
Otázky ohledně možného zapojení pracovních sil ze Sýrie a z Afriky:
- Jazyková bariéra: není jasné, kolik lidí směřujících do Evropy hovoří anglicky a jak se budou schopni naučit česky. V tomto ohledu mají české firmy dobré zkušenosti s lidmi z Polska, Slovenska či Ukrajiny, u nichž je jazyková bariéra minimální. Problematická může být také neznalost latinského písma.
- Pracovní zkušenosti: Cizinci obsazují v českých firmách různé pozice ve výrobě a logistice. Lidé ze zahraničí nacházejí uplatnění v profesích, jako jsou operátor výroby, montážní dělník nebo operátor skladu, zájem je však i o kvalifikovanější manuální pracovníky, třeba o svářeče. „Pracovníky ze zahraničí však hledáme i na pozice do center sdílených služeb, kde je zapotřebí speciální jazyková kombinace, zde není výjimkou, že nabíráme i v severských státech, nedávno jsme například obsadili několik pozic z Finska,“ uvádí Tomáš Surka. Otázkou je, jestli bude podobné pozice možné obsazovat lidmi ze Sýrie nebo dalších vzdálených zemí.
- Délka azylového procesu: Než uprchlík získá všechna potřebná povolení nutná pro uzavření pracovního poměru, uběhne dlouhá doba. Ekonomika a pracovní trh se mohou změnit a poptávka po pracovní síle klesnout.
- Ochota zůstat v Česku: „Není ani jasné, jak moc silnou vazbu na Česko a na zaměstnanecký poměr budou migranti mít. Dnes to vypadá, že touží po životě v bohatších evropských zemích, není ani vyloučeno, že se za nějakou dobu budou chtít vrátit do svých zemí. Taková nejistota není pro zaměstnavatele zajímavá, zvláště když do svých zaměstnanců musí investovat například v podobě školení,“ připomíná Tomáš Surka.
- Obava ze soužití kultur: Češi nejsou moc zvyklí na jiné kulturní prostředí a je otázkou, jak by fungovala spolupráce mezi arabskými a českými pracovníky. I z tohoto důvodu mohou mezi zaměstnavateli přinejmenším v první fázi začleňování těchto lidí do společnosti panovat obavy.
- Ubytování: Zatím není vůbec jasné, jak by to bylo s ubytováním imigrantů.
Zdroj: McROY Czech