Současně platná úprava
Zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo s účinností od 1. ledna 2012 ke zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) z 10% na 14%. Základní sazba DPH je 20 %. Tentýž zákon ale s účinností od 1. ledna 2013 zavádí jednu sazbu DPH ve výši 17,5 %. Pokud by tedy nedošlo k žádné změně, platí od začátku roku 2013 tato sazba.
Navrhované změny:
1. Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů (tisk 801)
Jde to velmi obsáhlý materiál zasahující do mnoha zákonů, který vláda předkládá podruhé. Pro připomenutí – materiál totožného obsahu byl projednán i schválen ve všech třech čteních Poslanecké sněmovny, dále odmítnut Senátem Parlamentu a posléze neschválen stejnou Poslaneckou sněmovnou. Jeho přijetí je předpokladem naplnění státního rozpočtu příštího roku. A je s ním spojován osud této vlády.
Principiálně jsou v (v oblasti DPH) v materiálu tyto hlavní změny:
* Pro roky 2013 až 2015 budou zvýšeny sazby daně z přidané hodnoty o 1 procentní bod, tj. budou zavedeny sazby 21 % a 15 %.
* Rozsah plnění spadajících do jednotlivých sazeb se nebude měnit, s výjimkou přesunu některých zdravotnických prostředků, jejichž zařazení do snížené sazby DPH je v rozporu s legislativou Evropské unie, a dětských plen, jejichž zařazení do snížené sazby je předmětem sporu mezi Českou republikou a Evropskou unií.
V této souvislosti je nutné upozornit, že v současné době platná právní úprava, podle které by mělo dojít s účinností od roku 2013 k sjednocení sazeb na 17,5 %, by byla návrhem odložena až na rok 2016.
Návrh zákona je v současné době projednáván na půdě rozpočtového výboru a podle reakcí poslanců jsou očekávány návrhy na změny. V oblasti sazeb DPH je jejich podoba předvídatelná. Jaká bude vůle pravděpodobné změny ještě zohlednit, je velmi těžké odhadnout. Na jedné straně stojí imperativ schodku státního rozpočtu a již jednou vyjádřená vůle jej zohlednit, na druhé straně je tu velmi výrazný význam potřeby politického konsensu nad tímto návrhem a v jeho zájmu potom eventualita potenciálních ústupků.
2. Senátní návrh (tisk 699)
Vychází z přesvědčení, že tyto úpravy sazeb DPH v rozmezí jediného roku budou představovat výrazné „skokové“ zvýšení cen zboží a služeb, které jsou v současnosti zařazeny ve snížené sazbě DPH. Toto zdražení již má a ještě bude mít výrazně negativní sociální dopady v důsledku růstu výdajů obyvatel za běžné zboží a služby každodenní spotřeby, zařazené ve snížené sazbě DPH, jednak způsobí částečný pokles poptávky po tomto zboží a službách a v důsledku toho snížení výběru DPH s negativními dopady na příjmové straně státního rozpočtu.
Z těchto důvodů se navrhuje s účinností od 1. ledna 2013 zachovat dosavadní systém základní a snížené sazby DPH. Od uvedeného data se navrhuje základní sazbu snížit ze současných 20 % na 17,5 %, tedy ponechat základní sazbu DPH na úrovni sazby této daně stanovené v platném zákoně č. 370/2011 Sb. Sníženou sazbu DPH se navrhuje snížit ze současných 14 % na 10 %, tedy vrátit ji na úroveň platnou do konce roku 2011.
Aby nedošlo k výpadku inkasa DPH s negativními dopady do státního rozpočtu, navrhuje se, aby ve srovnání s platnou právní úpravou podléhal snížené sazbě DPH jen užší okruh zboží a služeb.
Pro informaci je zapotřebí připomenout, že vláda zaujala k předkládanému materiálu negativní postoj. Mezi hlavní důvody patří zejména to, že
1. Předložený senátní návrh zákona je v rozporu s již předloženým vládním návrhem zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který problematiku sazeb daně z přidané hodnoty řeší.
2. Vláda má výhrady k navrhovanému seznamu zboží a služeb zařazených do snížené sazby. Například do snížené sazby se senátním návrhem zákona navrhuje zařadit služby knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení, což je v rozporu se směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, a dále služby, u nichž není dán žádný důvod daň z přidané hodnoty snižovat. Na druhé straně senátní návrh zákona nepočítá ve snížené sazbě s palivovým dřevem a výrobky z něho, které jsou určeny jako palivo, dále s dřevinami a semeny, což by v praxi vedlo u tohoto zboží a služeb k nárůstu cen u koncových odběratelů, k poklesu poptávky a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení konkurenceschopnosti tohoto odvětví.
3. Vláda má pochybnosti o tom, že senátní návrh zákona je zpracován tak, aby nedošlo k výpadku inkasa daně z přidané hodnoty s negativními dopady do státního rozpočtu.
Návrh byl navržen do prvního čtení pro zářijovou schůzi Poslanecké sněmovny, ale v této schůzi nebyl projednán a spolu s ostatními „prvními čteními“ byl přesunut na program následující schůze.
3. V Poslanecké sněmovně Parlamentu byl dále projednán ve všech třech čteních další návrh na novelu zákona o dani z přidané hodnoty (733).
Tento materiál byl původně novelou primárně transpoziční, kterou jsme povinni zavést do národní legislativy nová pravidla týkající se fakturace. Týká se to daňových dokladů, jejich vystavování a uchovávání, zrovnoprávnění daňových dokladů v elektronické a listinné podobě a změn souvisejících a navazujících.
Poměrně velká část této novely je věnována boji s daňovými úniky z DPH. V rámci i tohoto boje se objevuje celá řada opatření:
* snaha zavést pro nové plátce daně z přidané hodnoty termín pouze jednoho kalendářního měsíce jako zdaňovací období. Teprve v okamžiku, kdy splní zákonem stanovené podmínky a bude plnit řádně, může si zvolit kvartál. Tím se samozřejmě omezí do značné míry ony řetězové obchody vznikajících a zanikajících garážových s. r. o., jejichž jediným podnikatelským cílem je přeprodat a nezaplatit DPH.
* Nově se zavádí institut nespolehlivého plátce. Ten posílí právní jistotu na místě správce daně i poplatníka pro již zavedené možné ručení za DPH pro nespolehlivého plátce. Definice, kdo je nespolehlivý plátce, a ten, kdo s ním bude obchodovat, se tedy vystavuje riziku, že za něj bude muset zaplatit DPH, bude stanovena metodikou generálního finančního ředitele. Tato metodika bude transparentně zveřejněna vždy dopředu, aby nemohlo docházet ke spekulacím o zvůli správce daně.
* Dále se zavádí povinnost plátců daně z přidané hodnoty, respektive jejích budoucích plátců, činit podání elektronicky. Výjimku návrh předpokládá pouze pro fyzické osoby s obratem do 6 milionů korun. Nad obrat 6 mil. korun bude elektronické podání povinné, byť se tady účinnost navrhuje až od 1. 1. 2014, aby všechny subjekty měly dostatečný čas se na to technicky připravit.
* zavedení povinnosti pro daňové subjekty uvádět u pohonných hmot v přihlášce k registraci své účty používané pro ekonomickou činnost s tím, že pokud použijí jiných účtů než těch, které uvedou, bude to důvodem pro ručení příjemcem plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění. A rovněž vzniká stanovení povinnosti ručení za DPH pro oprávněného příjemce v souvislosti se vznikem povinnosti přiznat a zaplatit spotřební daň.
K tomuto návrhu, který původně vůbec nepočítal se změnou sazeb, se v průběhu projednávání v tomto směru objevily návrhy, které ale nebyly přijaty.
4. Poslanecký návrh na změnu zákona o DPH (816)
Začátkem října (2. 10.) byl Poslanecké sněmovně parlamentu předložen poslanecký návrh na změnu zákona (poslance Babáka).
V návrhu zákona je předkládáno ponechání sazeb DPH ve výši v jaké platí od 1. 1. 2012, tj. základní sazba ve výši 20 % a snížená sazba ve výši 14 %. Zároveň i seznam zboží služeb, za který je odváděna sazba snížená, má zůstat stejný, jako je v platnosti pro rok 2012.
Návrh je odůvodněn tím, že Česká republika se v současnosti nachází v obtížné hospodářské situaci. Pro rok 2012 se očekává pokles HDP okolo 0,9 %. Nejvýraznějším problémem, který táhne českou ekonomiku dolů, je klesající domácí poptávka. Ta je způsobena především nedůvěrou českých spotřebitelů a jejich negativním očekáváním. Domácí spotřeba zareagovala velmi citlivě na informace o hospodářském vývoji. Spolu se zvýšením snížené sazby DPH, které proběhlo na začátku roku 2012, to znamenalo výrazné snížení domácí poptávky a tím i oslabení hospodářské kondice české ekonomiky.
Návrh je zatím nezařazen k projednávání, ale navrhovatel navrhl sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení. Jinak by návrh neměl šanci na to, aby navrhovaná změna mohla vstoupit v účinnosti k 1. lednu příštího roku.
I když je konkrétní podoba sazeb DPH od ledna příštího roku otázka spíš politického vyjednávání než čistě legislativního rozhodování, nic to nemění na tom, že tři měsíce před začátkem roku není úplně jasno. Ve hře je několik „pokud:“
1. Pokud – teoreticky – nedojde k žádné změně (neschválí se žádný z výše uvedených návrhů), pak platí schválený zákon, který předpokládá s účinností od 1. 1. 2013 jednotnou sazbu ve výši 17,5 %.
2. Pokud bude schválený „balíček“ vládních změn na udržení tendence snižování schodku státního rozpočtu, můžeme počítat s dvěma sazbami ve výši 21 % a 15 %. (A to jen pokud v zájmu přijetí balíčku nebude vláda ještě přinucena přijmout nějaké jiné kompromisní řešení.)
3. Pokud bude přijat některý z výše uvedených návrhů, můžeme očekávat jinou podobu, nejpravděpodobnější je ponechání současného stavu, tj. 20 a 14 %.
