Jedná se o:
* změnový zákon, tedy novelizaci 23 platných zákonů, mezi nimi samozřejmě i zákona o důchodovém pojištění (č. tisku 414),
* návrh zákona o důchodovém spoření, který upravuje druhý důchodový pilíř (č. tisku 412),
* návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, který představuje zásadní reformu třetího pilíře důchodového systému (č. tisku 413)
První pilíř důchodového spoření
První pilíř je základním a nejdůležitějším zdrojem financování důchodů na stáří a je založen na průběžném financování. Vláda v současné době navrhuje jeho reformu, a to z řady důvodů. Jde především o snahu o diverzifikaci zdrojů financování důchodů, zmírnění rovnostářství systému a zajištění finanční stability – vláda pracuje na zavedení dalších zdrojů financování důchodů.
V souvislosti s nově předkládanými zákony upravujícími druhý a třetí pilíř předkládá vláda tzv. změnový zákon, který reaguje na terminologické a další změny těchto zákonů.
Druhý pilíř důchodového spoření
Druhý pilíř dosud v České republice neexistuje. Jedná se o státem organizovaný důchodový doplňkový systém. Na rozdíl od průběžného prvního pilíře jde o kapitálový pilíř, což znamená, že ve fázi spoření odvádí občan prostředky na osobní účet u penzijní společnosti, která shromážděný kapitál investuje na finančních trzích. Po dosažení důchodového věku je účastníkovi spoření z osobního účtu vyplácena penze.
Vláda navrhuje druhý pilíř jako dobrovolné vyvázání části pojistného na důchodové pojištění ze státního průběžného systému. Pokud si účastník zvolí účast v tomto pilíři, již z něj nebude moci vystoupit. Za účastníka druhého pilíře bude do průběžného systému odvedena o 3 procentní body snížená sazba pojistného. Tato 3 % spolu s dalšími 2 % z vlastních prostředků účastníka budou odváděna na jeho osobní účet u zvolené penzijní společnosti.
Investiční správu odváděných finančních prostředků budou provádět penzijní společnosti a transformované současné penzijní fondy, které budou podléhat regulaci ze strany České národní banky. Penzijní společnosti budou moci investovat prostřednictvím zákonem stanovených důchodových fondů. Poté, co účastník odejde do penze, převede penzijní společnost jím naspořené prostředky na účet životní pojišťovny, se kterou uzavřel pojistnou smlouvu. Účastník důchodového spoření pak bude moci zvolit výplatu penze buď formou doživotní anuity, kdy lze sjednat pozůstalostní důchod, nebo formou důchodu vypláceného po dobu 20 let.
Třetí pilíř důchodového spoření
Třetím pilířem důchodového systému jsou soukromé úspory na stáří, přičemž stát tento způsob spoření obvykle určitým způsobem zvýhodňuje. V České republice tento pilíř existuje již několik let v podobě státem podporovaného penzijního připojištění.
Součástí důchodové reformy je zásadní změna tohoto třetího pilíře. Ta spočívá v oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a majetku účastníků spoření. Stávající účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem budou moci zůstat v tomto systému (tzv. transformovaném fondu) nebo budou moci přejít do nového doplňkového penzijního spoření. Noví zájemci budou moci uzavřít již pouze doplňkové penzijní spoření podle novelizovaného zákona. V doplňkovém penzijním spoření bude zachováno poskytování státního příspěvku i daňových odčitatelných položek. I nadále bude možné, aby účastníkovi přispíval na spoření jeho zaměstnavatel. Vláda navrhuje změnu v poskytování výše státního příspěvku tak, aby účastníky motivovala k vyšším příspěvkům. Nárok na státní příspěvek vznikne až od měsíční částky 300 Kč a bude poměrně nižší, než je tomu v současném systému. Na druhé straně, bude-li si účastník měsíčně spořit 1 000 Kč a více, bude dostávat státní příspěvek vyšší než v současném systému.
Zdroj: KPMG
Foto: © Scanrail - Fotolia.com
