Až 75 procent pracovních nabídek zejména u vyšších a administrativních pozic uvádí v požadavcích znalost cizího jazyka. Češi ale zpravidla nejsou schopni požadavkům budoucího zaměstnavatele vyhovět. „Mezi žádané jazyky stále patří angličtina, němčina a ruština. Anglicky mluví 34 procent Čechů, 20 procent se dorozumí německy a ruštinu ovládá jen 13 procent lidí. Oproti minulým letům klesla poptávka po francouzsky hovořících uchazečích. Jazykové znalosti Čechů v porovnání s ostatními evropskými státy patří k dlouhodobě nejhorším. Například v evropském průzkumu z roku 2012 v aktivní znalosti angličtiny Češi zcela propadli. Zařadili se až na poslední místo ze všech členských zemí Evropské unie. Průměr Česku nezvedla ani mladší generace, ta skončila třetí od konce,“ popsala Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.
Češi své jazykové nedostatky ale neradi přiznávají. Drtivá většina z nich se ve svých znalostech přeceňuje. Nepravdivé údaje v životopise uvádí téměř polovina uchazečů. „Drobné změny v životopisech jsou zcela běžné. Kandidáti se jednoduše snaží zvýšit své šance na přijetí, a proto některé údaje záměrně zkreslují. Týká se to například názvu předchozí pozice nebo pracovní náplně. Setkáváme se i se zkreslením jazykových znalostí. Řada kandidátů uvádí v životopise, že cizí jazyk ovládá lépe, než tomu ve skutečnosti je. S tímto problémem se setkáváme u každého třetího uchazeče. Dokonce i u absolventů vysokých škol jsou znalosti cizích jazyků nedostatečné. Z toho důvodu personalisté jazykové schopnosti uchazečů na pohovorech prověřují velmi důkladně,“ uvedla Olga Hyklová.
Pokud uchazeč ve výběrovém řízení uspěje, může na zdokonalování znalosti cizího jazyka dál pracovat. Jazykové kurzy totiž patří k jednomu z nejčastěji nabízených benefitů v Česku. Pokud mají zaměstnanci možnost výběru, volí anglický jazyk. Tomu se v rámci poskytovaného benefitu věnuje 72 procent zaměstnanců, nejčastěji chtějí zapracovat na zlepšení mluveného projevu. O německý jazyk má zájem pouze 17 procent lidí. „Právě německy hovořící zaměstnanci začínají být ,nedostatkovým zbožím‘. O studium německého jazyka v Česku dlouhodobě klesá zájem, přitom poptávka po kandidátech s němčinou je veliká. Zájem o studium je nižší i v německém a rakouském příhraničí, tady od roku 2009 klesl zájem o studium německého jazyka zhruba o polovinu. Zejména v některých oborech je přitom znalost němčiny velkou výhodou. Například strojaři nebo odborníci jiných technických profesí hovořící německým jazykem mohou sehnat práci průměrně do 48 hodin,“ řekla Martina Malečková, vedoucí olomoucké pobočky společnosti AC JOBS.
Hlavním problémem Čechů je stud. Jednoduchým psaným textům v cizím jazyce rozumí bezmála tři čtvrtiny Čechů. Pokud ale dojde na aktivní komunikaci, je situace znatelně horší. „Velkým problémem, se kterým se během své praxe velmi často setkávám, je ostych hovořit. Většina zaměstnanců poměrně dobře ovládá psaný projev a je schopna mu porozumět, stydí se ale mluvit. Mají strach, že udělají chybu, nebo se stydí za špatnou výslovnost, která je při výuce angličtiny, zejména ve školském systému, často podceňována. Problémem je i malá slovní zásoba, zejména v oblasti odborného jazyka, rovněž také nedostatečné pochopení gramatiky, což vede mnohdy k neschopnosti se vyjádřit. Největší poptávka je po kurzech obchodní angličtiny, kterou dnes v podnikatelské sféře potřebuje téměř každý. Velký zájem je také o odborný jazyk v oblasti marketingu, účetnictví nebo stavebnictví,“ popsala Miroslava Valigurová, lektorka anglického jazyka.
