Na hodnocení vlivu slabé koruny na úspěšný vývoj exportu a potažmo celou českou ekonomiku je zatím ještě brzy. Podle údajů Českého statistického úřadu, zveřejněných v březnu, sice v posledním čtvrtletí vzrostl HDP meziročně o 1,2 %, ale celkově byl v roce 2013 o 0,9 % menší než v roce 2012. Také vysoké procento nezaměstnanosti zatím nenasvědčuje tomu, že by byla recese byla zažehnána.
ČNB zdaleka všechny nenadchla
Ne všichni exportéři oslabení koruny uvítali. Podle průzkumu mezi pěti stovkami malých a středních firem, který sestavila ČSOB, oslabení koruny vítalo 55 % vývozců a téměř třetina se obávala, že je poškodí. Týkalo se to především výrobců, kteří využívají velký podíl dovážených vstupů. Podle ekonoma Viléma Semeráka z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE EI například u aut a dopravních prostředků, které jsou významným vývozním artiklem, tvoří dovezené komponenty 56 % hodnoty výrobku, u počítačů je to dokonce 75 % procent.
Řada exportérů se také v minulých letech zajistila proti pohybům kurzu a toto zajištění se rázem stalo nevýhodné. „Jejich ztráty budou trvat tak dlouho, jak dlouho je firma v nevýhodném kurzu zajištěna," komentoval nespokojenost předseda Asociace exportérů intervencí Jiří Grund. Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk v komentáři výsledků loňského exportu upozornil, že relativně vysoká čísla růstu vývozu, ale i dovozu v posledním měsíci loňského roku byla dána především nízkou srovnávací základnou, protože prosinec 2012 byl z pohledu zahraničního obchodu v daném roce nejslabší. Vliv intervence ČNB však označil za pozitivní.
Dlouhodobému oslabení koruny se nedůvěřuje
ČNB se snaží podnikatele uklidnit. „Jde o snahu zamezit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle, či dokonce deflačnímu vývoji,“ vysvětlila oslabení koruny Kateřina Bartůšková z tiskového oddělení ČNB. Tím, že jde o závazek dlouhodobý, poskytuje prý firmám větší míru stability a jistoty ohledně vývoje měnového kurzu.
Někteří odborníci, jako například Pavel Sobíšek, hlavní analytik UniCredit Bank, ocenili závazek ČNB udržovat pro letošní rok kurz koruny poblíž 27 korun za euro jako zvýšení stability pro podnikatelské prostředí. Zároveň si však kladou otázku, co se stane, až centrální banka přestane kurz koruny oslabovat. Podnikatelé však zřejmě počítají s tím, že to ČNB dlouho nevydrží, a roce 2015 koruna opět vystoupí na úroveň, kterou měla před intervencí. Svědčí o tom například i zvýšený zájem firem o úvěry v eurech, které budou po opětovném posílení koruny výhodnější.
Pomohli si sami, přispělo i Německo
Martin Růžička, country manažer společnosti Coface Czech, poukazuje na to, že o úspěch českého exportu v roce 2013 se zasloužili i sami exportéři. Podle zkušeností, které má Coface Czech v posledních zhruba dvou letech, se snaží české firmy, exportéry nevyjímaje, vlastními silami přizpůsobovat nové situaci v Evropě i ve světě, která vznikla v důsledku finanční a ekonomické krize. Nejen, že hledají nová odbytiště pro své výrobky, ale bedlivěji hlídají náklady, zvyšují efektivitu, investují do inovací a snaží se rozšiřovat svoji nabídku.
Nemalou měrou se na dobrých loňských výsledcích českého exportu podílelo i oživení poptávky v některých státech EU, zejména v Německu, které je klíčovým obchodním partnerem českých firem. Do 28 států EU bylo z České republiky vyvezeno zboží za 2,556 bil. Kč, což představovalo 81 % z celkového exportu. Přebytek zahraničního obchodu v této oblasti dosáhl rekordní hodnoty 730,8 mld. Kč a vzrostl o 14,7 mld. Kč proti roku 2012. Díky oživení poptávky na německém trhu stoupl objem exportu o 2,2 % a celkově tam české firmy vyvezly zboží v hodnotě 987,6 mld. Kč. Již tradičně byly zastoupeny především stroje a dopravní prostředky, které představovaly více než polovinu (56,1 %) vývozu do Německa.
Vy ještě nevyvážíte do Sakrabónie?
Významným faktorem oživení českého exportu je i teritoriální diverzifikace. K orientaci na nové trhy vyzvala české exportéry vláda ve své Exportní strategii České republiky pro období 2012 až 2020, kterou přijala v březnu 2012. Za prioritní označila Brazílii, ČLR, Indii, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruskou federaci, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam. Čeští exportéři však s hledáním nových odbytišť na vyhlášení vládní proexportní politiky nečekali a už dva tři roky se intenzivněji snaží obnovit své postavení ve východní a jižní Evropě, uchytit se v Asii a Latinské Americe.
Potvrzuje to i Michal Veselý, generální ředitel společnosti Kupeg úvěrová pojišťovna. Pestrost cílových teritorií českých exportérů je podle něj poměrně vysoká. V roce 2013 poptávali krytí dodávek do 104 zemí, rok před tím do 100 zemí. Váha rozvinutých zemí se v poptávkách českých klientů Kupeg postupně snížila z 91 % v roce 2009 na 88 % v roce 2013. Podle Veselého je zřejmé že emerging markets jsou důležitou součástí mixu, i když upozorňuje, že s ohledem na geografickou polohu České republiky nelze očekávat, že se stanou dominantní.
Jistá nejistota emerging markets
Na druhou stranu tzv. rozvíjející se trhy vykazují vyšší politická i ekonomická rizika. Poslední události na Ukrajině a v Rusku to ukazují s plnou naléhavostí. Vývoz českých firem do Ruské federace se za posledních deset let zdesetinásobil na loňských šest miliard dolarů (asi 120 miliard korun). Na Ukrajinu sice šlo zatím zhruba jen jedno procento českého exportu − především elektronika, automobily a karoserie a elektrotechnická zařízení, ale potenciál padesátimilionového trhu, který by se mohl stát součástí EU, vypadal slibně. Ministerstvo obchodu a průmyslu považovalo za perspektivní z hlediska exportu do této země energetiku a infrastrukturu, ale také zemědělství, potravinářství, strojírenství, ekologii a chemii, i když připouštělo, že rizikem je nedostatek informací o ukrajinských partnerech a rozbujelá byrokracie.
Uplynulo jen pár týdnů a všechno vypadá jinak. Negativní dopady se nejdříve projevily v obchodování s Ukrajinou. V březnu omezila automobilka Škoda výrobu v ukrajinském Solomonovu, kam se z Mladé Boleslavi dovážejí díly pro montáž vozů. Jde celkově o téměř 11 % exportu z České republiky na Ukrajinu. Těžkosti pociťují i další velcí exportéři, například Hamé nebo stavební firma PSJ. I když Česká vláda deklaruje svoji politickou podporu Ukrajině, státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) prohlásila v únoru, že nebude až do vyřešení situace na Ukrajině pojišťovat nové projekty a Česká exportní banka (ČEB) oznámila, že je nebude financovat. Úvěrové linky pro vývoz na Ukrajinu uzavřela i většina komerčních bank s poukazem na politickou nestabilitu a špatnou ekonomickou situaci.
Moskva slzám nevěří
„V případě Ukrajiny jde o finančně velmi oslabenou ekonomiku, kde naději skýtá deklarovaná podpora ze strany EU. V tuto chvíli je však předčasné předvídat, jak situace v zemi skutečně dopadne, a pro dodavatele je nejbezpečnější vyvážet na předplatbu,“ shrnuje aktuální situaci Michal Veselý z Kupeg úvěrové pojišťovny.
Co se týče Ruska, podmínky pro české exportéry se zatím příliš nezměnily. EGAP prohlásila v březnu ústy své tiskové mluvčí Hany Hikelové, že se řídí pravidly Konsenzu OECD, který Rusko řadí do třetí rizikové kategorie, a tomu odpovídají podmínky pojištění exportních úvěrů. Neplánuje žádná opatření, která by poskytování pojištění exportních úvěrů do Ruska zpřísnila. Komerční banky poskytují úvěry na export do Ruska ochotně a ani jejich podmínky nijak neodrážejí zvýšené politické či ekonomické riziko návratnosti − tak to alespoň vyplývá z vyjádření, která tisku poskytla řada exportérů. I když Rusku stále hrozí rozšíření i prohloubení ekonomických a finančních sankcí, ve skutečnosti si jejich dopad zatím nikdo nedovede představit. Už dnes je však pro české exportéry nepříjemný pokles kurzu rublu a také snižující se dostupnost úvěrů na vnitřním ruském trhu, což by se mohlo negativně odrazit na platební morálce ruských partnerů.
Směj se, paňáco
Česká bankovní asociace k přepokládanému vývoji českého exportu 2014 uvádí, že bude stále podpírán oslabením kurzu koruny v důsledku devizové intervence ČNB, která bude pokračovat v průběhu celého letošního roku. Průměrný kurz předpovídá asociace mírně nad 27 Kč za euro. Co se týče vnějších podmínek pro český export, bude je určovat především situace v EU.
Ta vypadá příznivě, alespoň podle Evropská komise. Ve své prognóze z konce února předpokládá pro rok 2014 pokračování ekonomického oživení ve většině členských států i v celé EU. Růst reálného HDP o 1,5 % v EU a 1,2 % v eurozóně by měl vytrvat i nadále a v roce 2015 dosáhnout 2,0 % v EU a 1,8 % v eurozóně. Prognóza vychází z předpokladu, že se bude v členských státech zvyšovat důvěra a zlepší se finanční podmínky. Bude však velmi záležet na realizaci dohodnutých politických opatření na úrovni EU. Dále studie Evropské komise očekává nepatrné snížení míry nezaměstnanosti a mírnou inflaci spotřebitelských cen.
Jen paranoidní má šanci přežít
Předpovídat vývoj situace na emerging markets je podstatně těžší. Všeobecně se očekává, že některé dynamické a dosud velmi přitažlivé trhy budou vykazovat určité zpomalení a zvýšení lokálních politických, finančních, nebo případně spotřebitelských rizik (Turecko, Čína, Brazílie, Thajsko a další). Exportéři budou muset věnovat stálou pozornost aktuálnímu dění v těchto zemích a zvažovat dostatečnou míru zajištění svých obchodů.
