Do většiny zemí střední a východní Evropy se pomalu navrací vzestupný trend výnosů tamních společností. Ekonomiky regionu však pociťují dopady další vlny recese. To je jedním z hlavních závěrů studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers „Tvrdé přistání 2 – Střední a východní Evropa tváří v tvář dluhové krizi“, která měla svou premiéru na nedávném Ekonomickém fóru v polské Krynici.
Přichylme se ke germánskému dubisku
Jedním z faktorů, který zahájil druhou vlnu krize, bylo riziko státního bankrotu Řecka a pravděpodobnost opakování této situace v několika oslabených zemích eurozóny. V tuto chvíli jsou prognózy pro rok 2011 velmi optimistické pro všechny země našeho regionu – růst HDP by měl letos oproti předchozímu roku zrychlit na 1až 1,5 % a 3 až 4 % v roce 2011 – ačkoli pravděpodobný účinek druhé vlny krize může vést ke snížení těchto prognóz.
„Státy střední a východní Evropy musí být připravené na dlouhou periodu sníženého růstu v kombinaci s nestabilitou finančních trhů. Doba rychlého růstu se nakonec vrátí, ale je obtížné říct, kdy přesně dojde ke zlepšení. Rozvážná hospodářská politika podpořená razantními strukturálními reformami je nejlepším receptem pro země, jak přežít těžké období v dobré kondici,“ zdůraznil Jiří Moser, řídící partner PricewaterhouseCoopers (PwC) v České republice.
„Oživení české ekonomiky je vysoce závislé na výkonnosti našich západních sousedů, kde jsme v závěru prvního pololetí zaznamenali řadu pozitivních signálů v podobě růstových očekávání jak od představitelů firem, tak i státního sektoru. Opatrný optimismus vyjádřili v průzkumu PwC i generální ředitelé a majitelé firem v Česku. Jejich očekávání naznačují příslib rostoucích tržeb pro letošní i příští rok,“ zmínil Jiří Moser.
Hlavní rizika související s druhou vlnou krize
Hlavní ekonomická rizika pro země regionu v souvislosti s druhou vlnou krize, lze rozdělit do tří oblastí:
* Potenciální problémy v bankovním sektoru, které mohou mít vliv na všechny pobaltské státy, Balkán a východní Evropu (zejména Bělorusko a na Ukrajinu). Za nejzávažnější je považována situace v Lotyšsku.
* V oblasti týkající se zahraničního dluhu mohou problémy nastat především v Bělorusku, které čelí riziku úpadku. Nejméně zranitelné jsou země střední Evropy (s výjimkou Maďarska) a Ruska.
* Rizika týkající se případných problémů spojených s mírou veřejného zadlužení. Zvláště nebezpečná situace může nastat v Lotyšsku. Relativně malé problémy hrozí téměř všem ostatním zemím regionu (s výjimkou Estonska, Slovenska a Ruska).
„Většina zemí regionu se dosud nevzpamatovala z předchozího pádu. Další riziko představuje fenomén dlouhodobých překážek přístupu ke kapitálu. To v mnoha případech znamená potřebu dalších rozpočtových úspor a škrtů,“ dodal Jiří Moser.
Zdroj: PricewaterhouseCoopers
