Žijeme v ekonomicky velmi nepříznivé a turbulentní době. Jaký je váš názor na možnost překonání současné krize a návratu k hospodářskému růstu v Evropě i USA?
Domnívám se, že současné období recese bude přeci jenom delší než jsme očekávali. Hospodářský růst v Evropě vidím počátkem příštího roku, bude se pohybovat kolem jednoho až dvou procent.
Byla zahájena jednání o zóně volného obchodu mezi EU a USA. Jaký je váš názor na její vznik, co podle vašeho názoru přinese?
Otevření zóny volného pohybu je velkou příležitostí pro Evropu. Pro export zboží z Evropy může jít o historickou šanci s potencionálem zásadně přispět k hospodářskému růstu.
Jak se díváte na další vývoj v Číně a Rusku?
Nejenom Čína a Rusko, ale všechny země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) jsou tahouny světové ekonomiky a patří jim budoucnost ekonomického růstu v nejbližších desetiletích. Pokud jde o Rusko, mělo by být mimořádným zájmem Evropské unie s Ruskem velmi těsně spolupracovat a podílet se tak na využívání jeho nerostného bohatství.
O Řecku momentálně světová média mlčí, vše se točí kolem Kypru. Domníváte se, že už byl problém finanční stabilizace Řecka vyřešen? Jsou země jižní části EU už z problémů venku, nebo můžeme ještě čekat další otřesy?
Problém Řecka není ani zdaleka vyřešen. Hlavním problémem Řecka je jeho poměrně málo výkonná a málo exportně orientovaná ekonomika. Rovněž Španělsko prožívá velkou krizi a zdaleka nemůžeme říci, že by našlo lék na řešení svých základních problémů, jako je vysoká nezaměstnanost a ekonomika s malou konkurenceschopností.
Stále se diskutuje o tom, zda nedochází k rozpadu vnitřního trhu EU – v souvislosti s připravovanou bankovní unií, s různými administrativními překážkami obchodu, hospodářskou slabostí jižního křídla EU atd. Jaké jsou dle vašeho názoru vyhlídky pro větší integraci hospodářství EU? Je reálná fiskální integrace?
Poslední opatření Evropské unie ukazují na jakýsi rozpad vnitřního trhu, avšak podle mého názoru je řešením ještě větší otevřenost vnitřního trhu, hlubší integrace hospodářství. V současné době se rozhoduje o tom, zda Evropská unie půjde cestou prohlubování integrace a to včetně fiskální integrace či bude přešlapovat na místě a postupně se rozpadat.
Jaké možnosti má nyní daňový systém na další potenciální vyrovnávání deficitu veřejných financí v ČR? Je ještě nějaký prostor pro zvýšení daní?
Pro větší daňovou zátěž v České republice příliš velký prostor nevidím. Můžeme diskutovat o zavedení pásem pro zdanění fyzických osob, ale to je více politická otázka než zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Vyrovnání deficitu veřejných financí leží více na výdajové straně a na skutečném efektivním vynakládání finančních prostředků.
Jak se zdá, současná česká politická levice ustupuje od plánů na opětovné snížení nižší sazby DPH, alespoň ne pro nejvyšší období. Čemu to přičítáte a jaký je váš názor na další vývoj sazeb DPH?
To, že levice ustupuje od záměru snížit DPH na potraviny a další zboží ve snížené sazbě, je logickým výsledkem propočtu potřeb příjmové strany státního rozpočtu. Jsem příznivcem jedné sazby daně DPH, která by celý systém zjednodušila a mohla by také zamezit daňovým únikům.
Vystoupení Jana Mládka (rozhovor s ním zde) na sjezdu ČSSD vzbudilo opětovnou diskusi o přiměřenosti současné výše paušálů pro živnostníky. Jak se na otázku paušálů díváte vy?
Paušály pro živnostníky mají hlubokou logiku a přinášejí velké zjednodušení pro administrativní zátěž živnostníků. Předmětem diskuse je optimální nastavení sazeb.
Současný český daňový systém je pokládán za jeden z nejsložitějších nejen v Evropě, ale i ve světě. Nejhorší je mezinárodní srovnání ohledně času stráveného placením daní v ČR, který činil v roce 2010 průměrně 497 hodin ročně, čímž podle Světové banky překročil průměr OECD třikrát a je zde nejhorší? Kde vidíte řešení, aby se daně v ČR staly pro poplatníky přátelštějšími?
Nemyslím si, že náš daňový systém je nejsložitější v Evropě. Stačí, abychom se podívali přes hranice do Německa či Velké Británie. Pravdou je, že politici velmi často pod heslem zjednodušování daní daňové zákony neustále „upřesňují“ a zákony bobtnají o stovky paragrafů. Důležité je, aby legislativci při tvorbě zákona měli na mysli především uživatele normy, daňového poplatníka, který by měl být schopen zákon sám aplikovat v praxi.
Jste prezidentem Evropské fiskální konfederace (Confederation Fiscale Européene). Jaké otázky jsou v současné době v konfederaci nejvíce diskutovány?
Hitem současné doby je postup proti agresivnímu daňovému plánování, který je veden ze strany Evropské unie, a zároveň úsilí OECD ohledně boje proti snižování daňového základu na straně jedné a přesouvání daňového zisku do daňových rájů na straně druhé.
Jaká očekáváte hlavní témata pro mezinárodní odbornou konferenci "Daňové plánování v přímých a nepřímých daních", která se má konat 12. dubna 2013 na půdě Hospodářské komory České republiky?
Hlavním tématem této konference budou právě výše uvedené směry v oblasti daní. Rádi bychom spolu s účastníky konference ze zahraničí (Ruska, Ukrajina, Polsko, Litva, Kazachstán, Slovenská republika, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko a případně další země) znali přístupy daňových správ k výše uvedeným tématům a očekáváme vyjádření daňových poradců k těmto tématům.
Ing. Jiří Nekovář, většinový společník a jednatel Euro-Trend, s.r.o., místopředseda představenstva EURO-Trend Audit, a.s., se narodil v roce 1953. Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze, oboru ekonomika a řízení průmyslu, pracoval v různých ekonomických funkcích ve státní správě. Od roku 1990 působí jako soukromý podnikatel. Je daňovým poradcem, ev.č. 002 a certifikovaným poradcem pro oblast výzkumu a vývoje.
Od roku 1996 do r. 2011 byl Jiří Nekovář prezidentem Komory daňových poradců České republiky. Je též členem Koordinačního výboru ministra financí pro daně a členem Sekce pro koncepce a rozvoj účetnictví a FKSP.
V roce 2006 byl zvolen viceprezidentem Confédération Fiscale Européenne a od roku 2013 vykonává funkci Prezidenta této mezinárodní konfederace Komor daňových poradců.
Je předsedou dozorčí rady Nadace ČEZ a členem Akademické rady soukromé vysoké školy Akademie STING v Brně. Je místopředsedou Správní rady Vysoké školy ekonomické v Praze a členem vědecké rady Fakulty financí a účetnictví VŠE.
Od roku 2010 je členem Poradní expertní skupiny pro otázky daňové politiky Ministerstva financí ČR. V prosinci 2010 byl jmenován předsedou vlády členem Národní ekonomické rady vlády a od roku 2011 je členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace (RIA).
