V tomto svém rozhodnutí se v obecné rovině poněkud odklonil od závěrů ve svém téměř dva roky starém rozhodnutí (nález ze dne 18. listopadu 2008 č. j. I. ÚS 1835/07), v němž konstatoval nezákonnost daňové kontroly prováděné bez konkrétních pochybností či podezření ohledně správnosti daně přiznané poplatníkem. Toto starší rozhodnutí Ústavního soudu bylo daňovou správou a též částí odborné veřejnosti považováno za poněkud kontroverzní. Nicméně daňoví poplatníci doposud v daňových sporech hojně využívali tento judikát jako argument k neúčinnému zahájení daňové kontroly, a tudíž k absenci úkonu prodlužujícího lhůtu k doměření daně.
Nejvyšší správní soud však ve své ustálené judikatuře tento argument neakceptoval a naopak se při rozhodování ve všech následujících případech konzistentně přikláněl k oprávněnosti finančních úřadů provádět daňovou kontrolu namátkově, tj. bez existence konkrétních pochybností o správnosti daně uvedené poplatníkem v daňovém přiznání a bez povinnosti správce daně případné důvody zahájení daňové kontroly poplatníkovi sdělovat. Nejvyšší správní soud v těchto svých rozhodnutích zejména argumentoval rozdílným charakterem institutu daňové kontroly jakožto preventivního nástroje v porovnání s institutem vytýkacího řízení, pro jehož uplatnění zákon o správě daní existenci určitých pochybností ohledně správnosti či úplnosti údajů uvedených poplatníkem v daňovém přiznání explicitně předpokládá.
Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu z listopadu loňského roku se zabývalo ústavní stížností, kterou podal daňový subjekt – právnická osoba proti rozsudku Nejvyššího správního soudu týkajícího se žaloby proti nezákonnému zásahu, za který daňový subjekt považoval daňovou kontrolu zahájenou finančním úřadem bez existence konkrétních pochybností ohledně údajů tvrzených v jím podaných daňových přiznáních. Ústavní soud konstatoval, že neexistence konkrétních pochybností o některém údaji tvrzeném v daňovém přiznání sama o sobě nezpochybňuje legitimitu daňové kontroly. Soud neshledal nezákonnost v postupu finančního úřadu v konkrétním případě a výslovně akceptoval preventivní pojetí daňové kontroly v systému správy daní. Lze očekávat, že tímto rozhodnutím se problematika legitimity namátkových daňových kontrol stane vyřešenou otázkou a argument nezákonnosti takovýchto kontrol nebude v budoucnu před českými soudy ve větší míře poplatníky namítán.
Zdroj: KPMG
