Pomineme-li skutečnost, že změny daňové sazby na poslední chvíli obecně velmi škodí kapitálovému trhu, který pro své kvalitní fungování vyžaduje stabilní a transparentní legislativní a daňový rámec, chceme upozornit především na případné dlouhodobé dopady této změny.
Fondy pro zkušené investory jsou celosvětově oblíbenou a vyhledávanou investiční platformou, v EU jsou navíc stále více povinně zaváděny jako nástroj pro investice do reálných ekonomik namísto cenných papírů a dluhopisů a dále pro spojení veřejného a soukromého sektoru. Evropská komise připravila od roku 2013 již čtyři směrnice o investičních fondech zaměřené na alternativní fondy a jejich regulaci, dále na fondy sociálního podnikání, fondy rizikového kapitálu a v současné době připravuje směrnici pro investiční fondy na podporu dlouhodobých investic.
Díky své regulaci, kontrole, transparentnosti a diverzifikaci nabízí tyto fondy zkušeným investorům bezpečný způsob, jak zhodnotit jejich aktiva. Tento způsob investování je podporován i Evropskou unií, která akcentuje významnou roli FKI při podpoře hospodářského růstu. V České republice se tato alternativní forma investování rozvíjí od roku 2007 a i přes poměrně krátkou historii se podařilo vytvořit legislativu, která ve střední a východní Evropě patří ke špičce. Povedlo se vybudovat fungující infrastrukturu pro správu FKI. V současné době je v ČR vedeno a spravováno okolo 130 fondů kvalifikovaných investorů a celkovou hodnotu aktiv v nich vložených odhadujeme na 85 miliard Kč, přičemž cca 70 miliard Kč je ve fondech členů AKAT (Asociace pro kapitálový trh). Paradoxní je, že tato daňová úprava byla vytvořena kvůli údajnému přínosu cca 100 milionů Kč, který však nebude nikdy realizován, jelikož úprava povede k odlivu kapitálu v FKI z naší země.
Investoři následně logicky alokují své prostředky jinam, ke smůle domácí ekonomiky především do zahraničí, kde panují příznivější investiční podmínky. Nově vznikající fondy budou zakládány v Lucembursku, na Maltě nebo v Německu a stávající fondy se v řadě případů za hranice přesunou. Fond zdaněný jako běžná společnost je světový unikát a logicky nikdy nemůže fungovat. Tento přístup vychází z nepochopení funkce fondů, které není možné srovnávat s běžnými podnikatelskými subjekty (fond je regulace zabalená do právní formy, která má vytvářet cestu pro kapitál k investicím). Jedna nepromyšlená daňová změna tak zlikviduje několik let fungující systém a zároveň Českou republiku připraví o možnost sektor správy alternativních fondů nadále rozvíjet. Pro řadu fondů bude nová daňová sazba likvidační, jelikož s vyšším zdaněním neúměrně rostou náklady na jejich správu.
Pokud novela v navrženém znění projde, daňová zátěž se pro většinu fondů téměř zčtyřnásobí a dojde k dramatickému poškození investičního prostředí alternativních fondů, jelikož FKI přestanou být pro stávající i potenciální investory jakkoliv atraktivní. Naproti tomu fondy investující do zahraničních cenných papírů se budou těšit nižšímu zdanění, a čeští investoři tak budou podporovat cizí ekonomiky. Ještě horší situace nastane ve fondech nabízených v ČR a spravovaných v zahraničí, z nichž má ČR zcela nulový efekt, jelikož odvádí daně v zahraničí a zaměstnávají správce mimo naše území.
Ministerstvo financí bylo odbornou veřejností opakovaně upozorňováno, že aktuální návrh je špatný a pro alternativní fondy destruktivní. Sami zástupci ministerstva pracovali ještě s druhou alternativou, která počítá s ponecháním 5% zdanění fondů s aplikací dodatečného zdanění dividend. Tato varianta byla odbornou veřejností podpořena, avšak Ministerstvo financí se jí dále odmítlo hlouběji zabývat, ačkoliv schválení chybně nastaveného zdanění povede k odlivu kapitálu z domácí ekonomiky, a bude tak mít z makroekonomického hlediska významné negativní dopady. Naopak, pokud dojde k přehodnocení situace a téma alternativního investování se správně uchopí, z dlouhodobého hlediska povede k nárůstu investic do některých odvětví domácí ekonomiky a rozvoji domácího kapitálového trhu.
Autor je výkonný ředitel společnosti AMISTA
