Ačkoli to pravděpodobně nebylo úmyslem zákonodárce, povinné krácení stravného přineslo určité výkladové nejasnosti při výpočtu výše kapesného u zahraničních pracovních cest.
Zaměstnavatel může zaměstnanci na zahraniční pracovní cestě poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného. Nově vyvstává otázka, zda v případě zajištění bezplatného jídla během pracovní cesty se pro výpočet 40 % použije krácené či nekrácené stravné.
Popsané nejasnosti mohou mít rovněž vliv na stanovení tzv. „nadlimitního“ kapesného, které by pak podléhalo zdanění a odvodu pojistného na straně zaměstnance. Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře jsou totiž oprávněni poskytovat svým zaměstnancům i vyšší než zákonné stravné a kapesné, ale rozdíl je pak považován za zdanitelný příjem zaměstnance.
Rozdílné názory na to, zda se kapesné počítá z krácené či nekrácené výše stravného, mají i příslušní odborní pracovníci ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí.
Zdroj: KPMG