Práci hodlá určitě změnit šest procent dotázaných, dalších čtrnáct procent souhlasí s výrokem „spíše ji změním“.
Nejčastějším důvodem je snaha získat lepší výplatu (31 %), u 23% je důvodem pocit vyhoření a stres ze stávající práce, a dalších 13 % lidí už současná práce nebaví. U zhruba šestiny případů jde o mezilidské vztahy (11 % respondentů si nerozumí se šéfem, čtyři procenta lidí nevychází s kolegy). Necelá tři procenta respondentů si musí najít zaměstnání, protože o práci přišli.
Osm z deseti lidí naopak změnu neplánuje. Nejčastěji proto, že jsou v práci spokojení (76 %), nicméně 13 % zaměstnanců je nespokojených, ale nechtějí riskovat, protože čekají, že firmy teď budou spíš propouštět a šest procent jich nemá odvahu nebo energii ke změně.
Nouzový stav kvůli epidemii přinesl střízlivější pohled
„Čísla zjištěná po koronavirové epidemii ukazují ve srovnání s loňskými průzkumy realističtější přístup zaměstnanců k práci. V kostce řečeno, lidé si víc cení vztahů na pracovišti a současně vnímají změnu práce věcněji,“ shrnuje František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.
Oproti loňsku přibylo lidí, kteří jsou v práci rozhodně šťastní (z 16 na 22 %), do této kategorie se přesunuli z vnímání „spíše šťastných“ (kterých ubylo z 63 na 57 %).
Největší vliv na spokojenost zaměstnanců má „možnost dělat práci, která mě baví“ (uvádí to téměř 40 % respondentů). Hned druhý důležitý faktor je dobrý tým (25 %) a teprve na třetím místě je dobrá výplata (21 %). Ta oproti loňsku ztratila na důležitosti o čtyři procentní body.
Překvapivě o čtyři procentní body vyrostlo negativní vnímání nálepky fluktuanta (z 82 na 86 %), ačkoli účastníci průzkumu vstřícněji hodnotili změnu práce po roce i dříve. „Naopak ale ubylo těch, podle kterých je dobré měnit práci ve střednědobém horizontu tří až sedmi let,“ upozorňuje šéf personální agentury.
Průzkum proběhl online na vzorku 505 respondentů Českého národního panelu ve věku od 15 do 64 let. Pro porovnání s předchozími průzkumy jsou použita data za věkovou skupinu 15-59 let.
