Odpovědi či náznaky odpovědí na tyto otázky jsme se pokusili nalézt v koaliční smlouvě stran a hnutí, jež tvoří novou vládu.
Rok 2014 beze změn
Pozitivní zprávou je, že v letošním roce vláda nechystá žádné velké změny a chce tento rok využít zejména pro analýzu stávajícího systému. Především hodlá odstranit nejasnosti v daňových předpisech vyplývající z přizpůsobení daňových zákonů rekodifikaci soukromého práva od začátku roku 2014. Sympaticky zní i její slib, že bude své návrhy předkládat připomínkovým místům s dostatečnou lhůtou pro projednávání. Komora daňových poradců má připravenou řadu oblastí, v nichž spatřuje nejasnosti ve zdanění, a připravuje i další příspěvky k diskusi s daňovou správou. Doufejme, že závěry diskuse povedou k návrhům na efektivní novelizaci daňových předpisů.
Změny v letech 2015 až 2017
Vláda v koaliční smlouvě deklaruje, že se nechystá zvyšovat daně z příjmů ani u právnických ani u fyzických osob. U právnických osob v regulovaných odvětvích však koaliční smlouva hovoří o tzv. sektorové dani. Je otázkou, zda se na jejím zavedení koaliční strany nakonec dohodnou, neboť ve smlouvě je uvedena pouze formulace, že zavedení této daně koalice „zvažuje“.
Přestože by se neměly zvyšovat sazby či daňové zatížení, u daně z příjmů fyzických osob lze očekávat poměrně velké změny, zejména v koncepci stanovení daňového základu a sazeb. Rozhodně se od roku 2015 dočkáme zrušení superhrubé mzdy. Vláda chce zároveň zrušit solidární zvýšení daně, které letos platí druhým rokem a mělo být opatřením pouze dočasným, končícím v roce 2015. Namísto toho bude vláda prosazovat standardní progresivní zdanění se dvěma sazbami. Toto opatření může mít dopad na zdanění v individuálních případech, avšak vláda deklaruje, že by nemělo dojít k plošnému zvýšení daňového zatížení.
Tuto změnu lze z hlediska transparentnosti, spravedlivého rozložení daňového břemene a z hlediska správy daní považovat taktéž za pozitivní. Zejména tehdy, pokud dojde i ke zrušení daně z odvodu mezd, což lze vyčíst z té části koaliční smlouvy, v níž se zmiňuje projekt jednoho inkasního místa (JIM). Vláda totiž v koaliční smlouvě deklaruje zrušení zákona o JIM (tento zákon je však již ze dvou třetin v účinnosti). Ústřední myšlenku JIM, tj. zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného, ovšem koalice nezavrhuje. Předpokládáme, že dalším důsledkem zrušení JIM bude skutečnost, že od roku 2015 nebude možné očekávat úplné osvobození výplat podílů na zisku u fyzických a právnických osob, jak je tomu v prozatím platném projektu JIM.
Další změny ve zdanění příjmů fyzických osob lze očekávat u podnikatelů (OSVČ). U nich se pravděpodobně dále zpřísní uplatnění paušálů a dojde k omezení slev v případě, že podnikatel bude dlouhodobě vykazovat nulový či záporný základ daně.
V oblasti uplatnění slev na dani by se měla obnovit základní sleva na dani pro pracující důchodce, kterou minulá vláda zrušila. Opět se jednalo o dočasné opatření, které však společnost vnímala negativně. Navíc se lidé snažili toho opatření obcházet. Bližší informace naleznete ve zprávě ČSSZ: „Přes 4 700 žádostí o zastavení výplaty důchodu na první lednový den prozatím eviduje ČSSZ“.
V oblasti podpory rodin si koalice připravila například tato opatření: postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě, dočasné osvobození sociálně potřebných zaměstnanců od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců, snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu, porodné i na druhé dítě, zrušení poplatku ve výši 30 Kč v ambulancích a lékárnách.
V neposlední řadě se velká část koaliční smlouvy věnuje zefektivnění systému výběru daní tak, aby byl levnější jak pro správu, tak poplatníky, a aby bylo možné včas zabránit daňovým únikům a vyhýbání se daním.
Mezi navrhovaná opatření se řadí:
- rozšíření pravidel reverse charge i na další oblasti výběru DPH,
- maximální digitalizace správy daní; personální a technické posílení daňové správy se zaměřením na oblast daňové kontroly,
- rozšíření institutu závazného posouzení a možnosti omezit rizika poplatníků, vyplývající z nejasností při uplatňování daňových předpisů, nahlášením jejich daňové pozice správci daně,
- vykazování tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb,
- snížení limitu pro hotovostní platby z 15 000 eur na 10 000 eur,
- vytvoření černé listiny daňových rájů (platby do těchto zemí by měly být předmětem zvláštní informační povinnosti).
Další oblastí, která bude mít dopad na daně, i když spíše nepřímý, je důchodový systém. Zde vláda deklaruje sloučení II. a III. pilíře, což fakticky znamená zrušení II. pilíře. Změny v této oblasti ovšem nepřispějí ke stabilitě systému, neboť všechny zúčastněné subjekty by po dvou letech fungování II. pilíře musely své systémy opět přenastavit a vynaložit prostředky na úpravu softwarového vybavení.
Zdroj: KPMG
