Každý správný vlastník jakéhokoli majetku se snaží, aby jeho majetek neztrácel svoji hodnotu a vložená investice byla ochráněná, ideálně přinášela zisk. Pokud jsou vlastnictvím firmy budovy, pak obvykle pověříme jejich správou kompetentní osobu nebo specializovanou firmu. Nejinak je tomu u vozového parku. I zde se vyplatí pověřit někoho správou vozidel, organizací jejich nákupu, údržby, používání, prodeje, případně též řešením pojistných událostí. A tak bychom mohli pokračovat od managementu skladových zásob přes údržbu výrobních strojů až po management lidských zdrojů. Všude najdeme podobné prvky monitoringu, řízení a zodpovědnosti.
Data samotná užitek nepřinášejí, hodnota se vytváří až v kontextu
Jak je tomu s daty a informacemi? Jde o majetek? Mají nějakou hodnotu? Podívejme se nejdříve na to, jak data vlastně vznikají. Zřejmě nejčastějším způsobem vzniku dat je jejich pořízení, které může provádět například pracovník klientského servisu na pobočce banky. Aby vytvořil záznam o klientovi, musí získat potřebné údaje a ty zadat do systému. Zabere mu to čas, který musíme zaplatit ve mzdě. Aby se data dostala do systému, musíme rovněž pořídit klávesnici, myš, monitor a počítač. Nezapomeňme na židli, na níž pracovník sedí. Židle je v kanceláři, kancelář v budově – to všechno jsou náklady. Je dobrým zvykem lidem při práci svítit a topit. To jsou další náklady. Někdo musí lidem říct, co a kam mají vůbec zapisovat – obvykle tak učiní nadřízený, což znamená další náklad. Data nepořizujeme jen do PC, ale do systému, který je umístěn v klimatizované serverovně na výkonném serveru. Z původně jednoduché operace pořízení klientského záznamu se stává poměrně nákladná záležitost. Abychom měli představu o ceně jednoho záznamu, můžeme celkové náklady na infrastrukturu a podpůrný servis v podobě lidské síly rozpočítat na jednotlivé záznamy. Takto získáme velmi hrubou cenu dat na úrovni jednotlivých záznamů.
Pokud jsme data pořídili (a zaplatili tak přímo či nepřímo za jejich pořízení), můžeme se nyní zaměřit nad hodnotou jejich vlastnictví. Data samotná užitek nepřinášejí, hodnota se vytváří až správným použitím dat ve správném kontextu. Zákaznická databáze má hodnotu tím, že jsme schopni jednotlivým klientům prodávat produkty. Představme si iluzorní situaci, že naše firma přijde o celou zákaznickou databázi a záloha není k dispozici. Jaký by vše mělo dopad na naše podnikání? Není to srovnatelné s požárem výrobní haly?
Data jsou také jen zdroje
Data mají hodnotu v podobě konkurenční výhody. Pokud máme data, která konkurence nemá, pak jsme schopni realizovat více obchodů nebo operovat s vyšším ziskem. Pokud by konkurence měla naše data, mohla by ohrožovat naše podnikání. Pomocí dat můžeme také předcházet ztrátám. Na základě správných informací z dat můžeme napřít úsilí správným směrem (např. soustředit se na správný segment trhu) a neplýtvat energií na předem prohrané bitvy. Ačkoli není úplně běžné vést hodnotu dat v rozvaze na straně aktiv, měli bychom datům věnovat stejnou pozornost jako ostatním zdrojům, na kterých je založen firemní business. Znamená to zavedení procesů pro správu dat, včetně dodržování jednotných pravidel a stanovení odpovědnosti za data a jejich kvalitu. Na místě je také soustavný monitoring a reporting kondice dat. Pokud taková opatření nezavedeme, riskujeme tím znehodnocení investice do dat. Nabourané auto je možné vyklepat a přelakovat a opravu navíc zaplatí pojišťovna, ale co s nabouranou zákaznickou databází?
Autor je senior MDM konzultant ve společnosti Adastra
