Inflace roste a to hlavní teprve přijde. Reálné mzdy se v poslední čtvrtině loňského roku meziročně propadly a letošek jejich snižování prohloubí. A stát se chce přes skok v DPH zahojit na těch „na konci“, rozuměj spotřebitelích. Po „tupých škrtech“ přichází tupý růst daní.
Krize nebolela. Bolet bude to, co přijde
Jestliže krize v roce 2009 zasáhla české domácnosti „jen“ stagnací jejich úhrnných příjmů i spotřebních výdajů, rok 2010 už byl pestřejší. Celoroční data sice budou známa za několik desítek hodin, ale údaje za první tři čtvrtletí ukázaly pozitivní trajektorii: mzdy a platy stouply, spotřeba dokonce rychleji, jen úspory a investice byly meziročně o dost níž. Přišlo však čtvrté čtvrtletí a všechno je jinak. Předznamenalo i celý letošek.
Hořký pohled na výplatní pásky
Průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice České republiky stoupla v roce 2010 proti roku 2009 o dvě procenta a činila 23 951 korun. V samotném čtvrtém čtvrtletí však přírůstek mezd meziročně významně zeslábl na +0,9 %. Zhoršení tempa zasáhlo jak mzdy vyplácené podnikateli svým zaměstnancům, tak i platy těch, kteří pracují pro veřejný sektor. Zatímco v podnikatelské sféře pokleslo tempo mezd jen o půl procentního bodu a ve 4. čtvrtletí tak stoupla průměrná mzda meziročně o 2,1 %, u zaměstnanců v nepodnikatelské sféře se nepříznivý vývoj dále zhoršil – celoroční pokles nominální mzdy (-0,6 %) se dále výrazně prohloubil na -3,9 %.
Působily změny na trhu práce…
Výši průměrné mzdy ovlivňuje pochopitelně také vývoj na trhu práce. Zatímco počet zaměstnanců v podnikatelské sféře zůstal za celý rok 2010 a ještě i ve 4. čtvrtletí pod úrovní předchozího roku, v nepodnikatelské sféře i vlivem nastalého propouštění byl za poslední tři měsíce loňského roku vykázán pokles o 0,3 % (práci ztratily dva tisíce lidí), přestože za celý rok počet zaměstnanců meziročně mírně vzrostl.
…a ve vývoji cen pro spotřebitele
Spotřebitelské ceny nejsou při statickém pohledu na první dva měsíce letošního roku rizikem, ale jen na první pohled. I když lednový přírůstek byl ve srovnání s obvyklým růstem inflace předchozích let relativně mírný, míra inflace zobrazující průměrný růst posledních dvanácti měsíců proti srovnatelnému období postupně narůstá (z +1,5 % v prosinci na +1,7 % za únor). Navíc spotřebitelské ceny se naneštěstí v úhrnu zvyšují díky růstu v položkách, na nichž nelze ve větším rozsahu šetřit (potraviny, bydlení a služby s ním spojené, doprava). I když právě u potravin se vysoký cenový růst po měsících zmírňuje, je jen otázkou, kdy se do nich v cenovém řetězci promítne prudký růst cen potravinářských komodit na světových trzích, který se již objevuje v okruhu výrobních cen. Na podstatnou redukci marží obchodníků spoléhat nelze – příliš nakládat se zřejmě nedá např. s jejich mzdovými náklady, meziroční pokles zaměstnanců činí 13 tisíc a v loňském posledním čtvrtletí se prakticky nezměnil.
Prudký propad reálné mzdy
Lidé zaměstnaní v nepodnikatelské sféře (vlivem cenového vývoje ve čtvrtém čtvrtletí kombinovaného s poklesem jejich průměrné nominální mzdy) stojí tváří v tvář velmi nepříjemné skutečnosti – jejich reálná mzda se v tomto čtvrtletí proti stejnému období roku 2009 propadla o téměř šest procent. Zaměstnancům firem reálná mzda meziročně stagnovala. Co je platné, že za loňský celý rok reálná mzda v ekonomice neklesla (+0,5 %) díky vývoji mezd v podnikatelské sféře (+1,1 %, v nepodnikatelské -2,1 %). Trend určuje loňské čtvrté čtvrtletí. A již letos je patrné, že firmy s tvorbou nových míst nepospíchají a restrikce ve veřejném sektoru rozhodně naději na budoucí růst nominální mzdy neskýtají. Pozitivní obrat tak přijde stěží..
Kalousek není žádný troškař…
Ministr financí seřízl výdaje státního rozpočtu velmi narychlo – ještě na konci září počítal upravený státní rozpočet pro rok 2010 s růstem výdajů (proti těm skutečně vynaloženým v roce 2009) o 46 mld. korun. Poté došlo nejen k eliminaci tohoto předpokládaného zvýšení výdajů rozpočtu, ale k dalším škrtům (na historicky nejnižší přírůstek vyplacených důchodů a pokles u zbylých typů sociálních dávek a podpor, nižší výplaty příspěvku na stavebním spoření i podpor uchazečům o práci, redukci peněz určených krajům a obcím, příspěvkovým organizacím a státním fondům). Výdaje tak nestouply o 46 mld. korun, ale proti upravenému návrhu byly naopak nižší o výsledný rozdíl 56 mld. korun. Tento kotrmelec lze připsat hysterii škrtů, jimiž vládní koalice na podzim 2010 „reformovala“ české státní finance.
…i ve sjednocení sazeb DPH
Zamýšlený skok v sazbách DPH zatíží každého spotřebitele. Z toho, že významně nerostou mzdy při relativně velmi slušném reálném růstu české ekonomiky, lze podle důchodového pojetí národního účetnictví odvodit, že o to víc rostou zisky firem. Tento sektor zažil v krizi obrovské propady produkce a obchodu, včetně statisícových ztrát pracovních míst. Ale co se ziskovosti týká, žádná tragédie – firmy ořezaly náklady, finanční ředitelé ukazovali, co umí. Zisky po meziročním poklesu v roce 2008 nato v krizovém roce 2009 opět stouply. Z analýzy i ostatních institucionálních sektorů české ekonomiky pak plyne, že firemní sektor v roce 2009 vytvořil z rozdílu svých zdrojů a díky nižší potřebě v jejich užití obrovský přebytek, který byl dokonce větší, než rozdíl mezi zdroji a užitím ve sféře veřejných financí. Ano, větší než onen loňský pověstný dvousetmiliardový deficit vládního sektoru.
Kde je psáno, že ho mají platit podle aktuálně přijatého vládního konceptu i výrazným růstem DPH jen „ti na konci“, to znamená spotřebitelé? Ti mimochodem za sektor domácností v krizovém roce 2009 také generovali přebytek, ale jen tenký, 14 miliard. Přebytek ve firemním sektoru činil 264 miliard.
Více na:
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz030911.doc
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc030911.doc
