Důvěra spotřebitelů začíná atakovat předkrizové úrovně z poloviny roku 2008, ukázala lednová měření z konjunkturálních průzkumů. Podnikatele však nejistota pro nadcházející měsíce dosud neopustila.
Zhruba od března loňského roku kopírovala křivka indikátoru důvěru v ekonomiku České republiky směr křivky za ekonomiku Evropské unie (podle dlouhodobých průměrů v sezónním očištění). Růst důvěry byl v obou případech podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zřejmý, ale co do hodnoty indikátorů bylo v ČR patrno více skepse. Nebýt však velkého německého optimismu, který posiloval i hodnotu indikátoru ekonomického sentimentu za celou EU, byl by unijní průměr nižší. Méně než v ČR věří ekonomice například na Slovensku nebo v Polsku, kde byla ekonomická výkonnost po převážnou část loňského roku ve srovnání s českým HDP lepší. Tento fakt ilustruje dobře rozdíl mezi subjektivním vnímáním reality podle konjunkturálních průzkumů a výsledky ekonomiky měřené tzv. tvrdými daty.
Lidé naladěni pozitivněji než podnikatelé
Lednové konjunkturální průzkumy ČSÚ ukázaly rozdíl mezi náladou spotřebitelů a v podnikatelském sektoru. Zatímco po loňském dubnovém propadu důvěry v obou segmentech došlo v dalších měsících k relativně prudkému zlepšení sentimentu, který byl co do tempa srovnatelný s obdobím po výstupu z krize závěrem roku 2009 i v celém prvním pololetí 2010, letos v lednu byli takto optimističtí jen spotřebitelé. Manažeři firem už předchozí nadšení nesdíleli. Jejich důvěra se nepatrně snížila, s výjimkou sektoru služeb byli především v očekáváních skeptičtější. Jisti si tak budoucností zřejmě stále nejsou. To lidé věří v pozitiva ve srovnání s nimi podstatně víc, jak ukazují poslední měsíce.
Promítnou se zlepšená očekávání do spotřeby?
Jedna věc je ztrácet skepsi, druhá pak sáhnout do peněženek. Asi bude ještě dlouho trvat, než se lidé v Česku „osmělí“ a znovuobnovení spotřeby dosáhne temp patrných nyní například ve Velké Británii. Tam domácnosti ovlivnily významně prudký obrat britské ekonomiky k růstu (HDP annualizovaně o 5 %, přičemž na počátku loňského roku o 1,5 %). Přitom jejich reálné příjmy dramaticky nestouply (klesla míra úspor). Změna nastala až po nastolení podpůrných programů, které výrazně oživily poptávku po spotřebitelských úvěrech i po hypotékách (program Funding for Lending). Ještě před vlastním spuštění ovlivnil pozitivně náladu britských spotřebitelů program Help to Buy.
Lidé v ČR vnímají dobu, co má přijít, jako konec „přiškrcování“ všeho druhu. I když růstu cen se po mediálně silně frekventovaném protideflačním kroku ČNB obávají (podle struktury spotřebního koše v různých skupinách domácností různě), v odpovědích uvedli, že se ekonomice letos bude dařit lépe. Zeslábly i obavy o jejich vlastní finanční situaci, hrozba ztráty zaměstnání je podle jejich názoru rovněž menší. A podnikatelé?
Obchod a stavebnictví situaci dobře nevidí
Vcelku logický je pokles čtvrtletních i pololetních očekávání u obchodníků, u tržeb totiž odezněly vánoční žně i lednový slevový efekt. Podnikatelé ve stavebnictví nemají žádný důvod čekat v nadcházejícím období radikální zlepšení, i když opatrně připustili, že mohou začít nabírat lidi, což však může souviset s jarní sezónou. V samotných aktivitách čekají opět zhoršení, přičemž zatím poslední vykázané číslo o produkci za loňský listopad bylo vůbec nejhorším meziročním listopadovým výsledkem od roku 2000, odkdy je takto index stavební produkce v reálném vyjádření sledován. Nelze se tedy divit, že podle aktuálních odpovědí manažerů odvětví je jejich důvěra horší, než byla v lednu loňského roku.
Průmysl má práce stejně jako v předchozím čtvrtletí
I když salda kladných a záporných odpovědí podnikatelů v průmyslu jsou už tři měsíce po sobě kladná (naposled tomu tak bylo v březnu 2012), v lednu jejich očekávání na rozdíl od prosincových odpovědí nestoupala. Jistě z toho nelze soudit na obrat v trendu, ale faktem zůstává, že využití výrobních kapacit zatím jasně rostoucí tendenci nemá a v posledních šesti čtvrtletích kolísá mezi 80,4 % až 83,3 % (lednových 80,5 % bylo proti říjnovému šetření nižší o 2,8 procentního bodu, což je pokles značný).
Už půldruhého roku odpovídá více než polovina dotázaných manažerů v průmyslu, že jim v růstu brání slabý zájem o jejich zboží (v lednu 53,6 %), ale ve stavebnictví viní slabou poptávku po své produkci už téměř tři čtvrtiny podnikatelů (v lednu 72 %). Více než čtvrtina dotázaných podnikatelů průmyslu však žádné bariéry růstu nepociťuje, což je velmi příznivé číslo srovnatelné opět s předkrizovou úrovní. Ostatní limity růstu uvedli respondenti v rozsahu prakticky zanedbatelném (lidí i materiálu je dostatek, finanční problémy také nejsou).
Naděje v evropském oživování
Bude třeba se spoléhat stále hlavně na zahraničí. Evropské oživení by podle indexu nákupních manažerů mělo pokračovat, v pozitivním pásmu očekávání jsou všechny velké ekonomiky s výjimkou Francie. Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu zrychlil nejvíce od května 2011, do pásma expanze se v eurozóně dostal i sektor služeb. I když na současnou robustnost vývoje britské či japonské ekonomiky Evropa nepochybně ještě dlouho mít nebude, jsou sílící známky oživení nadějné zejména pro český průmyslový export, a to bez ohledu na měsíční výkyvy temp produkce i nálad.
