Nálada podnikatelů ve všech odvětvích, která jsou předmětem konjunkturních průzkumů Českého statistického úřadu (ČSÚ), se v říjnu proti září zlepšila, nejvíce v obchodě a vybraných odvětvích služeb. Méně pesimističtí byli i lidé – ekonomiku i vlastní finanční situaci neviděli tak černě, jako před měsícem. Loni v tutéž dobu však věřili ekonomice víc. Stejně tomu bylo i u podnikatelů v průmyslu.
Průmysl zesílí, bez nových zaměstnanců
Třebaže se hned několik měřítek aktivity v průmyslu zhoršilo, podnikatelé v tomto odvětví vidí nadcházející tři měsíce lépe než v září. Výrobní kapacity ve zpracovatelském průmyslu byly využívány méně než podle výsledků předchozího čtvrtletního průzkumu, v němž byla intenzita využití výrobních kapacit v ČR jednou z nejvyšších v Evropě po Německu, Švédsku a Rakousku. Zajištění práce zakázkami bylo podle úsudku průmyslníků rovněž slabší a celkovou poptávku po svém zboží – včetně té ze zahraničí – považovali v říjnu proti září za zhoršenou. Přesto podnikatelé v průmyslu soudí, že dynamika odvětví během nadcházejících tří měsíců zesílí. Dokonce při stejném počtu zaměstnaných, což naznačuje, že počítají s rostoucí produktivitou.
Nepatrné zlepšení velmi slabé důvěry ve stavebnictví
I přes příznivou meziměsíční změnu sentimentu v průmyslu nebyla v říjnu nálada podnikatelů v tomto odvětví tak dobrá jako ve stejném období loni. Opačně tomu bylo ve všech ostatních sledovaných odvětví, v nichž se letošní říjnové výsledky průzkumů dostaly vesměs nad úroveň loňského roku.
Také stavebnictví – s přetrvávající slabou úrovní důvěry, která byla naposledy takto nízká zhruba v polovině roku 1999 – vykázalo mírné zlepšení vlivem nepatrně lepšího hodnocení celkové poptávky po stavebních pracích. Přestože je důvěra ve stavebnictví ve srovnání s ostatními odvětvími v ČR nejslabší a rozdíl v náladě oproti nim opravdu značný (bilance odpovědí -36,5 proti +15,7 v obchodě či +27,3 ve službách), v evropském měřítku nejde o extrém. Indikátor důvěry ve stavebnictví ukazuje v osmi evropských zemích ještě podstatně větší pesimismus než v ČR. A nejde jen o země s kolabujícími realitními trhy, jako je Španělsko (-64,2), Řecko (-61,2), Portugalsko (-61) nebo Velká Británie (-42,3). Indikátor důvěry v hluboce negativních hodnotách (s převahou záporných odpovědí), je i ve stavebnictví slovinském (-44,7), slovenském (-45,7) a maďarském (-49,9).
Obchod spoléhá na Vánoce
Největší pozitivní změnu zaznamenal říjnový indikátor důvěry v obchodě. Zřejmě jde o optimismus v souvislosti s předvánočními nákupy, neboť očekávání obchodníků pro nadcházející tři měsíce stoupla, ale pro příštích šest měsíců zůstala stejná jako v září. Současnou ekonomickou situaci hodnotili v říjnu obchodníci lépe, podobně jako podnikatelé ve službách. Ti také pokládají za překážku svého růstu nedostatečnou poptávku – v průzkumech tak odpověděla téměř třetina z nich. Nadále však zhruba polovina soudí, že bariéry pro růst svých aktivit nevidí.
Zaměstnanost klopýtá
Pro trh práce není dobrou zprávou, že firmy nezamýšlejí nabírat pracovníky. Plyne to z odpovědí podnikatelů v průmyslu i podnikatelů ve stavebnictví. Jestliže ještě na jaře odpovídalo téměř 13 % podnikatelů v průmyslu, že překážkou růstu jejich produkce je nedostatek zaměstnanců, pak v říjnu už pouze 5,5 %. Zvýšit produkci chtějí se stávajícím počtem zaměstnaných. Ve službách na tutéž otázku odpovídají podnikatelé, že nedostatek pracovníků je bariéra prakticky zanedbatelná (2,6 % v létě, 2,3 % v říjnu). Přestože ve všech dotazovaných odvětvích převládala odpověď, že zaměstnanost bude spíše neměnná (v průměru zhruba dvě třetiny dotázaných), nižší zaměstnanost očekává třetina podnikatelů ve stavebnictví a více než čtvrtina ve službách. Rovněž 13 % podnikatelů v průmyslu soudí, že se obejdou s méně zaměstnanci. Optimističtější jsou obchodníci. V odpovědích uvedla více než čtvrtina dotázaných, že předpokládá vyšší zaměstnanost v odvětví, což může souviset se zmíněnými pozitivními očekáváními obchodu v podzimních měsících.
Splní lidé očekávání obchodníků?
Lidé naopak věří, že s nezaměstnaností to nemusí tak špatné, jak se domnívali ještě před měsícem (počet těch, co čekají její růst, se nepatrně snížil). I když jejich nálada je celkově podstatně horší než před rokem, silné propady důvěry patrné v srpnu a v září se v říjnu už neopakovaly. Spotřebitele sice stále straší růst cen a mají větší odhodlání spořit, ale jejich obavy z vývoje v nadcházejících dvanácti měsících oproti předchozímu měsíci mírně opadly jak co se týká situace v české ekonomice, tak i jejich finanční situace. Možná i proto, že špatných mediálních zpráv ovlivňujících budoucí očekávání bylo méně.
Více na: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckpr102411.doc
Foto: © Alx - Fotolia.com
