Před nějakým časem mě kontaktovala majitelka jisté společnosti, která ji chtěla prodat. Vzhledem k tomu, že předmět jejího podnikání vhodně zapadal do portfolia zájmů mého jiného klienta, mohl jsem následně dát věci do pohybu….
První dějství
Majitelka firmy byla o něco starší než padesátiletá, podle mých referencí do svého oboru velmi zapálená, do nedávna velmi úspěšná a plná elánu. Na naší první osobní schůzce se mi však zdálo, že viditelně strádá v psychické nepohodě. Důvodem, proč chce společnost prodat, jsou prý vážné osobní důvody. Sdělil jsem jí, že potenciální zájemce chce její podnik koupit, ale pouze za předpokladu, že ona ho i nadále povede, zvláště proto, že je majitelkou staletého know-how. Dohodli jsme se, že zašle veškeré potřebné podklady pro transakci.
Druhé dějství
Po schůzce využívám možnosti se s majitelkou blíže seznámit. Většinou se příliš nevyptávám, není to mým zvykem. Ptám se jí, zda ji mohu, nyní nemám na mysli obchodně, nějak pomoci s jejím evidentně silným hořem…. Začíná mi vyprávět fascinující a velmi smutný příběh. Žila v dlouholetém a spokojeném manželství, dostavily se úspěchy v podnikání, rodinné štěstí trvalo až do momentu, kdy svého manžela našla v jejich domě s probodnutým srdcem. Sebevražda. Důvod: tchán, otec jejího manžela, kterému bylo již více než sedmdesát let, a byl tedy již, jak se říká, v letech, se rozhodl rozvést se svojí manželkou, protože prý není biologickým otcem jejich potomka. Svého syna nutil k podstoupení zkoušky otcovství. Ten dlouho odmítal, ale nakonec svolil. Testy potvrdily fakt, že je vše v pořádku – jsou skutečně otec a syn. Otci se ovšem tento verdikt nijak nezamlouval, neboť měl zájem na ukončení svého manželství a hlavní důvod tímto padl. Celý incident manžela mé klientky velmi silně poznamenal. Ztratil zaměstnání, začal holdovat alkoholu, byl agresivní. Vše mělo závažné důsledky i na ni samotnou. Dva roky vlastně nebyla schopná nadále vést svoji společnost, jen ji „udržovat při životě“, dluhy se začaly hromadit, fyzických i psychických sil ubývalo….
Třetí dějství
Kupující potvrdil zájem o koupi dotčené společnosti, souhlasil s finančními požadavky a s majitelkou se dohodli podle původních předpokladů na tom, že dosavadní vlastník bude i nadále řídit společnost. Kupní smlouva byla zaslána a čekalo se na její podpis.
Finále...
K završení celého obchodu bohužel nikdy nedošlo. Manžel mé klientky svou ženu posmrtně dotrápil až k tragickému definitivnímu konci. Odešla z tohoto světa na masivní infarkt. Její těžce zkoušené srdce nápor negativních emocí již nevydrželo. Stalo se tak týden před podpisem kupní smlouvy. Když jsem obdržel tragickou zprávu, zalila mě silná lítost. Ne snad kvůli nerealizovanému obchodu, ale protože nikoliv vlastní vinou odešel člověk, který miloval svoji profesi, věnoval jí celý život a nashromáždil nepřeberné množství nepřenosných poznatků a zkušeností. V tu chvíli přišly na řadu i moje slzy….
Skláním se před vámi v hluboké úctě, vážená paní….