Pokud bychom si měli vzít ze současné situace nějaké pozitivní ponaučení, měl by to být nový pohled na naši odolnost vůči neočekávané nepřízni. Příslovečné černé labutě sice nemůžeme předpovědět, ale měli bychom počítat s tím, že dříve nebo později nějaká přijde. Naším heslem by měla být resilience, tedy zajištění odolnosti, a to na všech možných úrovních. Máme krátkou paměť, poslední větší krize byla před dvanácti lety a navíc jsme byli ujišťováni, že srovnatelně hluboká přijít nemůže.
A tak jsme dál optimalizovali ekonomiku, ale za cenu její křehkosti.
Pokračovali jsme v přesouvání výroby do zemí s nižší cenou práce a nyní jsme konfrontováni s tím, že – my jako Evropa – nemáme pod kontrolou výrobu a dodávku klíčových produktů, mezi něž patří třeba farmaceutika. Logistické náklady jsou sražené na dno optimalizací dodávek, ale tak oblíbená metoda „just-in-time“ se může proměnit v noční můru, pokud na výrobní lince chybí jediná z nutných součástek.
Zvýšená resilience není zadarmo. Pokud ji budeme chtít, bude nás to něco stát. Ale je to také příležitost pro těsnější spolupráci v rámci EU. Evropa je kontinentem s mnoha malými státy, z nichž žádný nemůže zvládnout všechno sám.
Jedním z ponaučení je i to, jak mnoho nebo jako málo se můžeme spolehnout na stát. Jeho představitelé vždy budou vyvažovat svá rozhodnutí mezi pohledy odbornými a politickými. Neštěstí je, pokud za krize hrají tak výrazný prim ta rozhodnutí politická. Také jsme měli dostat od vlády něco důležitého zadarmo, totiž čas. Čas na to, abychom se mohli na každé další preventivní opatření připravit. Není to první velká epidemie ani nejsme první zasaženou zemí, předpovědět vývoj na několik dnů dopředu nemůže být pro odborníka problém.
Stejně tak by neměl být problém ve stejném předstihu chystaná opatření oznámit. Pokud se vyhlašuje něco, co zásadně ovlivní lidi i byznys, na půlnoční tiskové konferenci s tím, že to začne platit od šesti ráno, je něco špatně. Kvůli tomu důvěra v to, že stát má fungující krizový management, klesá. Řízení metodou okamžitých nápadů spíš ukazuje na krizi managementu.
