Dolar k euru opět lehce posiluje. Z ranních hodnot kolem 1,340 USD/EUR posílil až na 1,337 USD/EUR. A tentokrát stojí v pozadí evropská inflace: Ta poklesla v meziročním porovnání na 0,4 %, ačkoliv se očekávalo 0,5 %. Ve Španělsku se už zhmotnila noční můra centrálních bankéřů, protože si užívají deflaci ve výši 0,3 %. (Všímáte si? Deflace je v zemi, která byla jako jedna z nejvíc postižena krizí. Čili deflace je důsledek, nikoliv příčina pomalého hospodářského růstu. V této optice veškeré snahy ECB o rozpumpování inflace vyšší působí, jemně řečeno, poněkud ukvapeně.) Přesto opět se tak jako vždy po zprávách o inflaci začalo mluvit o tom, co s tím udělá ECB. Řada lidí se domnívá, že stávající opatření proti zpomalování inflace nejsou dostatečná. To oslabilo euro a posílilo dolar.
Evita by zaplakala
A navíc - roste strach o Argentinu. Připomeňme, že bankroty států chodí obvykle ve vlnách. Většinou v historii nebankrotuje jen jeden stát, ale série států. A proto roste strach, že se z Argentiny bankrot přesune dál. To taktéž nahrává dolaru, který je považovaný za bezpečný přístav. Naopak to škodí evropským akciím. Zpráva, že se v eurozóně snížil počet nezaměstnaných na 18,4 milionu a že nezaměstnanost činí jen 11,5 %, pak už nikoho moc nezajímala. Všechno pořád hraje do karet dolaru. Ten je sice z technického pohledu už tzv. „překoupený“, a neposílí proto prudce, ale z dlouhodobého pohledu posilovat bude.
Kudy se plíží česká koruna
To česká koruna zatím oslabovala. Z ranních 27,51 oslabila až na 27,64 CZK/EUR. Trh měl strach, že by ČNB mohla opět intervenovat proti koruně, protože česká inflace je nyní na nule. I my jsme na tomto místě nedávno psali, že je zhruba desetiprocentní pravděpodobnost, že k další intervenci dojde, byť s ní nesouhlasíme. Nakonec však vzali centrální bankéři rozum do hrsti a ponechali korunu tam, kde je. Zopakovali, že prý „budou bránit hladinu 27,00 CZK/EUR“ – od níž je však koruna už na hony vzdálená. Pod ni koruna prý nesmí posílit. Nicméně oslabování koruny centrální bankéři taky bránit nebudou. Přesto čeští centrální bankéři přišli s jednou novinkou: Až dosud totiž tvrdili, že ponechají intervenční režim v platnosti do poloviny roku 2015. Dnes posouvají intervenčnímu režimu život až do roku 2016.
A to má zásadní dopad na naše očekávání: Čekali jsme, že koruna začne ve druhé polovině roku 2015 posilovat. Nyní toto očekávání musíme posunout do roku 2016. Na druhou stranu musíme zdůraznit, že se závazky ČNB posouvají do tak vzdálené budoucnosti, že je možné, že stejně jako se dnes termín ukončení intervencí posunul dopředu, za půl roku se posune zase dozadu. Jakkoliv z toho mohou být právem rozčarovaní importéři, radovat se mohou dlužníci hypoték, kteří se odhodlali riskovat a mají plovoucí úrokovou sazbu: Pro ně to totiž znamená, že ona plovoucí úroková sazba zůstane ještě dlouho na minimu.
V pozadí celého obratu v ČNB může stát změna její prognózy. Dnes totiž ČNB svou prognózu aktualizovala. Místo růstu o 2,6 % očekává letos 2,9 %. V příštím roce však už začíná být pesimističtější (což podle nás není dostatečně vyargumentováno). Místo 3,3 % počítá v příštím roce s růstem jen o 3,0 % - což se nám zdá málo. (Náš model počítá pro příští rok s růstem o 3,3 %.) Inflaci ČNB čeká ve třetím kvartále 2015 v cíli. (Z tohoto pohledu podle mě není nutné protahovat intervenční režim až do roku 2016. Opravdu bych se nedivil, kdyby se plány ČNB časem ještě změnily.) Proto také čeká 3M PRIBOR letos v průměru na 0,4 %, v příštím roce na 0,5 % a v roce 2016 na 1,6 %.
Autor je hlavní ekonom ve společnosti Next Finance
