Z průzkumu společnosti Up mezi 525 respondenty vyplývá, že se tento nedostatek projevuje zejména nárůstem práce, přesčasů, nutností pracovat o víkendu a napjatou atmosférou na pracovišti. Zaměstnavatelé se s vypjatou situací snaží bojovat především navyšováním mezd, kterým se snaží udržet stávající zaměstnance a nalákat nové. Přesto více než třetina zaměstnanců zvažuje změnu místa.
Nynější rekordně nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil doléhá na samotné zaměstnance obecně spíše negativně. 27 % z nich má podle průzkumu mnohem více práce než dříve, 17 % narostlo množství přesčasů a podobný počet zaměstnanců musí dokonce dělat práci za ostatní. Nedostatek pracovních sil se ale projevuje i napjatější atmosférou, když 17 % zaměstnanců cítí napětí ze strany nadřízených a 12 % ze strany kolegů. V rámci celé republiky pak tyto a další negativní důsledky vnímají jednoznačně nejvíce zaměstnanci v Praze.
Jen peníze nestačí
Vyvažovat tyto negativní projevy se ale zatím podle všeho zaměstnavatelům nedaří. Přestože čtvrtina lidí podle průzkumu dostala přidáno, téměř 40 % zaměstnanců stejně zvažuje odchod ze současné práce. „Firmy doposud reagovaly na extrémně nízkou nezaměstnanost zejména navyšováním mezd. Čím dál tím víc se ale ukazuje, že to samo o sobě nestačí. Vyšší mzda dnes již často není pro zaměstnance dostatečnou motivací,“ říká Petra Gubíková, ředitelka prodeje společnosti Up.
S benefity se pracuje málo
Kromě navýšení mzdy však většina zaměstnanců žádné jiné pozitivní dopady rekordně nízké nezaměstnanosti nepociťuje. Jen necelé desetině lidí navýšil podle průzkumu zaměstnavatel nějakým způsobem benefity, velmi výjimečně se snaží firmy nepřetěžovat zaměstnance nebo pracovat se zkrácenou pracovní dobou. „Vzhledem k tomu, že se zaměstnavatelé dostávají v možnostech mzdového ohodnocení na maximum a pokles nezaměstnanosti má podle prognóz pokračovat pod dvě procenta, budou muset majitelé firem s těmito nástroji lépe pracovat a hledat vedle peněz i jiné cesty, jak zaměstnance nalákat a udržet,“ říká Petra Gubíková.
Manažeři příkladem
V případě některých zaměstnanců už se přitom firmy tímto směrem začaly vydávat a jejich snaha přináší výsledky. Jde o zaměstnance na pozici vyšších vedoucích, kteří mají alespoň 6 podřízených. Ti sice oproti ostatním cítí jednoznačně nejvíce negativních důsledků nedostatku pracovních sil, zároveň jim ale také byly častěji navýšeny současné benefity nebo jim přibyly některé zcela nové. Průzkum pak ukazuje, že změnit práci zvažuje jen 24 % z nich, zatímco u řadových zaměstnanců, kde se s benefity tolik nepracuje, je to přes 40 %.
