V posledním lednovém dnu byla na schůzi Senátu schválena poslanecká novela zákona o specifických zdravotních službách. Šlo o návrh poslanců Jana Chvojky, Jaroslava Krákory, Pavla Antonína a ostatních. Jejím cílem byla snaha o řešení problému, týkajícího se posuzování způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání. Současně platná podoba zákona totiž v §59 odst. 1 stanoví, že osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovně právního nebo jiného obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Ovšem dle § 3 zákoníku práce jsou pracovně právní vztahy, pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzn. dohodami o pracovní činnosti a dohodami o provedení práce. Tím, že potenciální uchazeč o zaměstnání, to znamená například brigádník, který jde na jeden den nebo i třeba člen volební komise, přednášející na přednášce apod., má podstoupit zdravotní prohlídku, vznikají náklady jak jemu, tak zaměstnavateli a obě strany proti této situaci protestovaly. Administrativní náklady byly pro ně neúměrně vysoké, celý proces byl zdržován a v mnoha případech to opravdu nebylo potřebné.
Poslanci původně navrhli, aby povinnost podrobit se lékařské prohlídce byla pouze před vznikem standardního pracovního poměru. Na půdě zdravotnického výboru vznikl komplexní pozměňovací návrh, který předmětný tisk konkretizoval tak, že stále bude platit, že je potřeba podrobit se i před vznikem pracovně právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce zdravotní prohlídce, ovšem pouze v případech, kdy je příslušná práce riziková nebo kdy jiný zákon než tento stanoví, že by práce měla být podrobena zdravotní prohlídce a nebo když zaměstnavatel sám od sebe má pochybnosti o tom, že zaměstnanec může být zdravotně nezpůsobilý.
