Smysluplné využití informací získaných tímto způsobem od dodavatelů ICT pro doplnění informací získávaných již počtvrté osobním dotazováním uživatelů z řad tuzemských finančních institucí, se však již záhy začalo jevit jako téměř nemožné. Příčinou byla diametrální odlišnost priorit a z ní vyplývající nesouměřitelnost odpovědí dodavatelů ICT – a to dokonce i mezi nimi navzájem. Jejich hlavní metou je totiž vesměs maximalizace objemu prodeje jimi nabízených specifických produktů a poplatků za jejich následné využití. Uživatelé ICT z řad „komerčních“ podniků oproti tomu naopak vnímají řešení svých individuálních potřeb komplexně a jako takové se jej snaží vtěsnat do co možná nejužších mantinelů licenční a poplatkové politiky dodavatelů ICT, aby tím maximalizovali užitek při minimálních celkových pořizovacích i provozních nákladech. Tento rozpor je přitom obzvláště patrný právě v případě aplikací ERP i dalších komplexních ICT produktů a na nich založených řešení.
Zaostřeno na Helios
Zcela konkrétní důsledky toho všeho se tak odráží například ve výsledcích dotazování dodavatelů 62 „All-in-One aplikací“ ERP, které provedlo u těchto dodavatelů v roce 2011 Centrum pro výzkum informačních systémů (dále jen CVIS) právě prostřednictvím kvantitativního „dotazníkového“ šetření s namátkovou zpětnou verifikací. Podle informací o 3281 instalacích ERP aplikací ve skupině podniků z 250 až 1000 zaměstnanci, jež CVIS získal od vybraných dodavatelů ERP aplikací touto cestou, byl totiž například podíl všech blíže nerozlišených „referencí“ aplikací Helios v uvedené velikostní skupině podniků cca 30,6%. Z osobního dotazování manažerů IT a ředitelů informatiky 318 podniků téže velikostní kategorie je však patrné, že různé verze ERP aplikace Helios byly v takto dotazovaných podnicích využívány pro komplexnější podporu podnikových procesů nebo alespoň coby jeden z pilířů podnikových IS pro vedení ekonomických a účetních agend jen 6,6 % těchto podniků, což je podíl téměř pětkrát (!) nižší… Podíl komplexnějších instalací aplikací SAP R/3 zjištěných osobním dotazováním podniků z téže velikostní skupiny byl oproti tomu 28 %, tj. naopak podstatně vyšší oproti 17,5% podílu, který uvádí CVIS na základě údajů poskytnutých dodavateli ERP.
Hledání smyslu
Ještě výraznější disproporce přitom byly zaznamenány mezi podíly „referencí“ uváděných dodavateli aplikací ERP, jež zmiňuje CVIS, a údaji o podílech týchž ERP aplikací podle počtu jejich reálných koncových uživatelů zjištěnými osobním dotazováním. Podle nich byl totiž podíl koncových uživatelů komplexnějších nasazení aplikací Helios v téže velikostní skupině podniků dokonce ještě nižší, tj. cca 4,9%, zatímco podíl koncových uživatelů komplexnějších nasazení různých verzí aplikace SAP R/3 byl oproti tomu naopak vyšší, tj. cca 40 %. To lze vysvětlit snad jenom tím, že do „referencí“ aplikace Helios i některých dalších aplikací, jež zmiňuje CVIS, bylo jejich dodavateli započteno také velmi omezené využití částí těchto aplikací jen několika málo uživateli například pro vedení personálních, celních či jiných dílčích agend, což se však ani vzdáleně neblíží nasazení v rozsahu hodnému označení ERP, pro něž jsou v takovýchto případech obvykle využívány jiné ERP aplikace či podnikové aplikace oborově specifické.
Tato stať je úryvkem rozsáhlé zásadní a podrobné studie, kterou lze najít zde
Autor Lubomír Karpecki je nezávislý konzultant a publicista
